Děti z obezity nevyrostou!

 

 

 

Nevhodný jídelníček s nadměrným zastoupením SAFA zvyšuje například riziko obezity už v dětském věku a navíc vytváří základ pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Je proto velmi žádoucí, aby rodiče dbali na kvalitní stravu svých dětí už od nejútlejšího věku. Zdravotní přínos plynoucí z omezení konzumace nasycených mastných kyselin je obrovský, přestože se jedná o velmi jednoduchý zásah do jídelníčku. Základem je vědět, ve kterých potravinách je jich obsaženo nejvíce a ve kterých naopak méně.

 

 

Nejviditelnějším následkem nadměrné konzumace SAFA ve spojitosti s dalšími faktory je dětská obezita. Obezita je v současné době jedním z nejpalčivějších problémů ve většině vyspělých zemí světa. Mluví se dokonce o pandemii, neboť její výskyt stoupá napříč všemi světadíly. Objevuje se i v zemích, kde se dříve nevyskytovala. Její četnost stoupá v důsledku změny životního stylu – tzv. amerikanizace života, kdy dochází k odklonu od tradičního a zdravějšího způsobu stravování k fast foodům. Máme stále méně pohybu, stále méně chodíme pěšky, mnoha stroji a technickými vymoženostmi nahrazujeme běžný pohyb v domácnosti a zaměstnání, vysedáváme u televize a počítačů a jsme vystaveni čím dál tím většímu stresu.

 

Počátky pozdějších zdravotních problémů hledejte v dětství

 

Nadměrná váha v dětském věku výrazně zvyšuje riziko vážných zdravotních problémů, především kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Bohužel už dnes není výjimkou, že děti trpí např. vysokým krevním tlakem, což bylo ještě před 20 lety téměř nemyslitelné. Není divu, že u dětí s touto diagnózou se potom již v mladém dospělém věku velmi často vyskytnou závažná kardiovaskulární onemocnění.

 

Že se problémy s hmotností dětem skutečně nevyhýbají, potvrzují také údaje plynoucí z posledních výzkumů –  v České republice je dětí s nadváhou či obezitou asi 15 – 16 %. Zvyšuje se dokonce procento dětí s těžkou obezitou, v obezitologických ordinacích se lékaři setkávají s dětmi, které váží i 150 – 200 % své optimální váhy. Snižuje se také věk, kdy se obezita objevuje. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že obezita je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí zejména následující vlivy:

 

  1. genetické předpoklady – výskyt obezity u rodičů i v širší rodině; přebírání životního stylu a stravovacích návyků rodičů dětmi, 
  2. obezitogenní prostředí – prostředí, ve kterém žijeme, nabízí trvale vysokoenergetické nízkosytivé potraviny a pochutiny; vlivem všudypřítomných reklam navíc přestáváme rozlišovat skutečný hlad od emocionálního hladu a chuti,
  3. nedostatek pohybu – nedostatek času rodičů pro děti pro příkladné vedení ke sportu, ubývající možnosti volného sportovního vyžití dětí bez orientace na výkon.

 

Následky a komplikace obezity postihují prakticky všechny tělesné orgány – zejména cévní systém, nosný a kloubní aparát, pokožku a mnohé další. U obézních chlapců navíc dochází k opoždění puberty, u dívek zase k předčasnému pohlavnímu dozrávání a poruchám menstruace. S obezitou v dětství se také zvyšuje riziko výskytu některých nádorových onemocnění, poruch metabolismu sacharidů, diabetes mellitus II. typu, poruch metabolismu tuků a mnohé další.

 

Je tedy zcela zřejmé, že boj s nadbytečnými kilogramy už u dětských pacientů je více než žádoucí. Přestože  s genetickými faktory si bohužel zatím poradit neumíme, máme ve vlastních rukou neméně důležitý faktor, a tím je životní styl. V něm je třeba jednoznačně preferovat dostatek aktivního pohybu před pasívní činností (televize, počítač). Co ale můžeme ovlivnit ze všeho nejvíc, je jídelníček dětí, který je pro zdravou hmotnost nevyhnutelný.

 

Jedním ze základních požadavků na zdravý dětský (a nejen dětský) jídelníček je nahrazení podstatné části nasycených mastných kyselin a jejich náhrada za nenasycené mastné kyseliny.

 

Zdroje nasycených mastných kyselin

 

Nasycené mastné kyseliny (SAFA) jsou obsaženy zejména v živočišných tucích (máslo, sádlo, tučné uzeniny, tučné mléčné výrobky) a zvyšují hladinu tzv. zlého cholesterolu a celkového cholesterolu. Z tohoto důvodu je při snižování cholesterolu v krvi základem omezení smetanových výrobků, tučného masa, uzenin, másla atd. Zdravotní přínos poskytne pouze záměna tuků obsahujících nasycené mastné kyseliny za tuky obsahující mononenasycené nebo polynenasycené mastné kyseliny.

 

Pro zjednodušení si stačí zapamatovat, že 2/3 tuků, které dítě za den přijme, by měly být rostlinného původu a jen 1/3 původu živočišného. Při tomto rozlišování je nutné dávat si dobrý pozor na tzv. skryté tuky, které nejsou na první pohled viditelné. Jejich konzumací např. v uzeninách, mléce, sýrech, mase apod. většina dětí pokryje potřebné denní množství živočišných tuků. Proto je žádoucí z viditelných tuků používat již jen ty rostlinného původu.

 

 

Děti z toho nevyrostou!

 

Stále ještě spousta rodičů věří, že z nadváhy či dokonce obezity jejich děti vyrostou. Je to jeden z nejsmutnějších omylů, protože nadměrná váha v dětském věku výrazně zvyšuje riziko vážných zdravotních problémů, o kterých již byla řeč.

 

Je ale pravda, že děti by rozhodně neměli držet žádnou dietu. Úpravou jídelníčku se u dětí snažíme docílit udržení váhy při přibývající výšce, nikoliv shození kilogramů. Tím se poměr hmotnosti k výšce postupně vyrovná a nadváhu se podaří odstranit. Pokud ale tento krok rodiče neudělají včas, dítě bude plynule přibývat na váze a kilogramy navíc si s největší pravděpodobností ponese s sebou až do dospělosti. Boj s obezitou není snadný, navíc je třeba, aby byl trvalý a důsledný. Podaří-li se vám jako rodičům své dítě problémů s nadbytečnými kilogramy ušetřit, podstatně mu usnadníte vstup do života a významně snížíte riziko jeho pozdějších závažných onemocnění.

 

MUDr. Alexandra Moravcová (dětská obezitoložka, VFN Praha)

 

Zdroj: vyzivadeti.cz