Pohřešovaní v smskách

Vezměme si situaci. Stojíte uprostřed města a jen několik kilometrů od vás se ztratí dítě. Rodiče nahlásí, že ho pohřešují, policie se vydá na místo a vyhodnotí situaci. Pokud bude situace vážná, rozešlou operátoři do mobilů SMS, přijde tedy i vám. Ve zprávě se dočtete o tom, jak dítě vypadá a kde se ztratilo. O pohřešování se také okamžitě dozví média a informace se ihned zařadí na webové stránky policie.

Konečně. Kdo nemá možnost nahlédnout do zákulisí médií, popíšu mu, jak to probíhá dosud. Ztratí se dítě. Policie kdoví proč, snad aby nemusela řešit „dotěrné“ novináře, informaci tutlá a ubíhají cenné minuty, hodiny a někdy dokonce dny! Dokud někdo z policistů čistě soukromě neuzná za vhodné, že by mohl tajně informovat alespoň noviny. Občas se stane, že novináře, kteří už nejednou pomohli více, než policie, kontaktují až zoufalí rodiče. Jakmile se na to přijde, tak dojde k jedné z těchto dvou situací. Policie buď začne okamžitě spolupracovat a seznámí novináře s výsledky pátrání i okolnostmi případu, nebo novináře i nadále ignoruje, či dokonce dělá naschvály, nevyjádří se ani tiskový mluvčí a častou odpovědí je „proč se nás ptáte, když už všechno víte“… Záleží to město od města, sama nevím, proč to tak je, ale vždycky mi to vadilo. Rodičům totiž nezbývalo, než mít v telefonu uložené i kontakty alespoň na regionální novináře, aby mohli informovat ihned. A koho by to napadlo? Navíc po kontaktování novinářů se policisté k rodičům někdy začali chovat naštvaně..

Jen doufám, že když se svěří systém do rukou řadových policistů, nebudou všechny situace hodnotit jako běžné a k něčemu to bude. Systém by se měl určitě použít v případě malých a nemocných dětí nebo starších občanů, kterým bezprostředně hrozí nebezpečí. Na druhou stranu mi přišlo vždycky divné, když někdo zahlédl třeba samotné malé dítě na chodníku, na náměstí nebo v parku a nepozastavil se nad tím.

Z mé zkušenosti. Když se Adík vzteká, nechám ho na místě a schovám se za nejbližší roh, aby mě neviděl. Ještě se mi nestalo, že by se lidé, kteří mě nemůžou vidět a procházejí okolo 20 měsíčního batolete, zastavili nebo ho zkusili vzít za ruku, zeptali se ho, prostě cokoliv… Většinou projdou okolo a neřeší to.

Systém bude spouštěn 25. května, kdy bude Mezinárodní den pohřešovaných dětí. Snad už bude vše funkční a nebude se to rok dolaďovat. Byli bychom čtvrtou zemí v EU, která by systém měla.

Opravdu doufám, že se to podaří a bude to zachraňovat životy. Ale jsem skeptická, o systému se mluví už několik let, a najednou tu skutečně bude? Navíc, vše co závisí na lidech, respektive řadových policistech, může být chybné a policisté, kteří zkrátka neradi spolupracují s médii, můžou tento systém bohužel bojkotovat a tím by se informace nedostala ani k lidem, kteří zrovna mohli pohřešovaného zahlédnout. Navíc, policie si sama určí i okruh, kde by mohlo třeba dítě být, dejme tomu, že 5 km, ale po dvou hodinách od zmizení, už může být autem i 120 km daleko. Nevím nevím, podle čeho se budou řídit.. Ale nezáleží jen na policistech, ale také na všímavosti nás všech a to je v dnešní době lhostejnosti dost zásadní problém.

Co si o systému myslíte vy? Myslíte, že může fungovat?