Průběh těhotenství

Čekáme miminko
Je těhotenství „jiný stav“?
Pro těhotenství máme několik názvů. Odborně se jmenuje “gravidita”. Lidově se říkávalo “chození s outěžkem”. Nejvýstižnější však je asi název “být v jiném stavu”.
Ano, těhotná žena se plným právem může cítit v jiném stavu. Vždyť prožívá období mnoha změn. Jsou trojího druhu: změny v děloze, viditelné změny na těle, duševní změny.

Změny v děloze
Souvisejí bezprostředně s vývojem plodu v děložní dutině. Lidský zárodek se vyvíjí v uzavřeném obalu, který je tvořen dvěma pevnými blanami. Zároveň s vyvíjejícím se plodem se tyto dvě blány nazývají “plodové vejce”. Krev těhotné ženy proudí z cév děložní stěny do houbovitého kruhovitého orgánu, který se nazývá “plodové lůžko” nebo také “plodový koláč”. Z něj se krev dostává do cév pupečníkové šňůry a odtud do cév plodu.
Plod spotřebovává z přiváděné krve výživné látky a kyslík; krev se pak vrací zvláštní cévou v pupečníkové šňůře zpět do mateřského těla. Vyvíjející se plod je v plodovém vejci obklopen tekutinou žlutavé barvy, jmenuje se “plodová voda”. Chrání plod před poraněním při náhlém úderu zvnějšku a také mu umožňuje změny polohy. Těhotnou ženu chrání před bolestmi, které by mohly vznikat při prudších pohybech plodu. Na konci těhotenství bývá v plodovém vejci přibližně tři čtvrtě litru plodové vody. Plodová voda většinou odteče až během porodu; často se však stává, že blány, které ji zadržují v plodovém vejci, puknou již během těhotenství nebo krátce před začátkem porodu. Pak ovšem část plodové vody odteče. V takovém případě má žena neprodleně nastoupit vozem cestu do porodnice; otvorem vzniklým v plodových blanách by totiž mohly proniknout choroboplodné zárodky z pochvy do nitra plodového vejce a mohly by poškodit plod.
Viditelné změny na těle
Mezi nejnápadnější změny na těle těhotné ženy patří zvětšující se prsy. Je to způsobeno tím, že se v nich ukládá další tuková tkáň a rozmnožuje se i tkáň mléčných žláz. Prsní bradavky se rovněž zvětšují a dostávají tmavší barvu. Již od prvních týdnů těhotenství z nich lze vytlačit čirou tekutinu, která v pokročilejším těhotenství dostává žlutavou barvu. Říká se jí “mlezivo”. U většiny žen se v těhotenství zvyšuje citlivost bradavek. Na kůži, zvláště ve střední čáře břicha a v krajině pupku, se zvýšenou měrou ukládá kožní barvivo. Proto se tato místa zbarvují do hněda. Těhotné ženy bývají nerady, když někdy takové zbarvení postihne i kůži obličeje. Budiž vám však, nastávající maminky, útěchou, že během šesti týdnů po porodu se toto zbarvení kůže samo ztratí.
Ve druhé polovině těhotenství se někdy objevují na kůži drobné, perleťově zbarvené proužky. Bývají zvláště na kůži břicha, stehen a prsů. Říká se jim pajizévky. Po porodu se zmenší, dostanou růžovou barvu okolní kůže a nebývají již nápadné. Také pihy, které se někdy objevují na obličeji těhotných žen, se po porodu samy ztrácejí. V pokročilém těhotenství vznikají u některých žen rozšířené žilky na lýtkách. Někdy se objevují i u konečníku; zde se jmenují “hemeroidy”. Vyvolává je jednak zvýšené množství krve, jež koluje v žilách těhotné ženy, jednak snížená pružnost žilních stěn. Účinným prostředkem proti tvoření rozšířených žil na nohou je poloha vleže, a to s poněkud zdviženýma nohama.

Duševní změny
Těhotenství (ovšem i porod a šestinedělí) většinou mívají na ženy pronikavý vliv po stránce duševní, a to vliv blahodárný; žena se mění v matku. Většina těhotných žen se cítí vyrovnaná a šťastná. Uvědomují si, že plní své nejkrásnější životní poslání. Připravují se na příchod dítěte – pokračovatele rodu a svou největší chloubu.
Tím jsem si ovšem pouze shrnuli změny, které během těhotenství potkají ženu. Jakých změn se ovšem dočká nenarozené děťátko?
Jak roste.
Dříve než si řekneme, jak se miminko den po dni vyvíjí, musíme si uvědomit, že zatímco matčino těhotenství se počítá na klasických devět měsíců, vývoj miminka dělíme na deset lunárních měsíců, z nichž každý má jen 28 dní.
První lunární měsíc. Ve chvíli vynechání menstruace, kdy žena obvykle zjistí, že je těhotná, bývá plod starý kolem 17 dnů a měří do délky přibližně 2,5 mm. Jeho tělíčko je obloukovitě zakřiveno, takže má podobu velkého písmene C. Na konci prvního lunárního měsíce bývá dlouhé již 8 mm. V té době je na něm patrný základ hlavičky i základ končetin. Na základu pro hlavičku jsou patrny výčnělky, z nichž se později budou vyvíjet oči, uši a nos. Na základu pro končetiny lze již rozpoznat výběžky, z nichž se později budou vyvíjet prstíky.
Druhý lunární měsíc. Tělíčko plodu zachovává ještě podobu velkého písmene C. Hlavička pokračuje ve vývoji; je hrbolatější než v prvém měsíci a je přibližně tak velká jako trup. Je zajímavé, že svírá s osou tělíčka pravý úhel. Mezi hlavičkou a tělíčkem se v průběhu druhého lunárního měsíce objeví zúžené místo; je to základ krku.
Mezi dolními končetinami se zvolna začíná vyvyšovat hrbolek, který je základem pro pozdější vývoj vnějších pohlavních orgánů. Na konci druhého měsíce již lidský zárodek měří 3 cm.
Třetí lunární měsíc. Na začátku 3. lunárního měsíce již má lidský zárodek hmotnost vyšší než 5 g. Barva jeho kůže je až do 3. měsíce sklovitě průsvitná. Horní končetiny rostou ve třetím měsíci rychleji než dolní a objeví se na nich velmi dobře patrné prstíky. Na konci třetího měsíce je plod již dlouhý 9 cm a má hmotnost přibližně 15 g.
Čtvrtý lunární měsíc. Mění se barva i vzhled kůže plodu. Sklovitě průsvitné zabarvení dostává matně červenou barvu. Koncem 4. měsíce těhotenství se na kůži plodu objeví droboučké jemné vlásky.
Vyvíjejí se i svaly, ale jsou ještě tak slabé, že i když se jejich prostřednictvím plod pohne, matka takové pohyby ještě neucítí. Na konci 4. měsíce těhotenství dosáhne již plod hmotnosti 120 g a měří 16 cm.
Pátý lunární měsíc. Hlavička zpomaluje růst, takže pak tvoří třetinu délky celého tělíčka. Velikost i síla svalů plodu se zvětší natolik, že žena, pokud již dříve nejméně jednou rodila, a má tudíž z minulého těhotenství zkušenosti, pozná na konci 5. měsíce těhotenství první pohyby svého plodu. Jsou to zpočátku jenom slabé, jemné záchvěvy, a tak je budoucí maminka vnímá jenom tehdy, když je sama v naprostém klidu.
Podněty k pohybům dostává plod ze dvou různých zdrojů. Jsou jimi jednak dotyky tělíčka s vnitřní stěnou plodového vejce, v němž plod obklopený plodovou vodou plave. Kromě toho může pohyby plodu vyvolávat i nedostatek kyslíku. Bude vás možná zajímat, jak je to možné. Vysvětlení je takové: Kyslík se dostává do tělíčka plodu během jeho nitroděložního vývoje výhradně s krví, jež je do vyvíjejícího plodu přiváděna cévami v pupeční šňůře. Když se plod pohne, změní se i poloha pupečníku a proudění krve v něm zesílí; tak stoupne i přívod kyslíku. V 5. měsíci těhotenství začínají již na hlavičce plodu růst vlásky, na ručkách se objevují základy pro vývoj nehtů.
Plod měří na konci 5. měsíce těhotenství 25 cm, což je polovina délky, kterou bude mít při porodu. Hmotnost je přibližně 300 g.
Šestý lunární měsíc. Vytváří se vrstva podkožního tuku. Projeví se to na celkovém vzhledu a plod jaksi zkrásní.
V 6. měsíci těhotenství již jsou všechny orgány vytvořeny alespoň v základní podobě. V pozdějších měsících nastává jejich další zdokonalování. V růstu tělíčka plodu nastává zásadní změna: zpomaluje se růst do délky, ale váhový přírůstek se spíše zrychluje (do délky se plod během 6. měsíce prodlouží pouze o 5 cm, avšak hmotnost se zvětší o 350 g).
Uprostřed 6. měsíce, přibližně na rozhraní 22. a 23. týdne těhotenství, již ucítí první pohyby plodu i ty budoucí maminky, které jsou těhotné poprvé. Bude to opět ve chvíli úplného klidu: při odpočívání na pohovce nebo na lůžku, při sezení na židli apod.
Koncem 6. měsíce již má plod hmotnost 650 g a měří do délky 30 cm.
Sedmý lunární měsíc. Některé maminky se již v průběhu 7. měsíce starostlivě ptají, zda jejich děťátko má správnou polohu. Je to však starost předčasná. V 7. i 8. měsíci má totiž plod v plodovém vejci takovou prostorovou volnost, že svou polohu často mění. Zaujme-li však přece jenom na určitou dobu stálou polohu, bývá to poloha hlavičkou dolů. Hlavička je totiž těžší než opačný konec, tj. nožky.
Na konci 7. měsíce těhotenství má plod hmotnost již 1200 g a měří 35 cm.
Osmý lunární měsíc. Vrstva podkožního tuku ještě více zesílí. Kůže dostává světlejší barvu. Na hlavičce již vyrůstají zřetelně viditelné vlásky. Na rukou a nohou jsou již dobře patrné nehtíky.
Na konci 8. měsíce těhotenství má plod hmotnost 1700 g a měří přibližně 40 cm.
Devátý lunární měsíc. Jemné, sotva viditelné chmýří, které pokrývalo kůži děťátka během jeho nitroděložního života, postupně mizí.
Vrstva podkožního tuku nadále sílí a mohutní, takže se kůže vyrovnává; dostává krásnou růžovou barvu.
Koncem 9. měsíce těhotenství zaujme děťátko v plodovém vejci stálou polohu. Většinou hlavičkou dolů anebo zadečkem dolů. Jeho hmotnost bývá 2600 g, měří přibližně 45 cm.
Desátý lunární měsíc. Na konci 10. měsíce těhotenství měří plod 50 cm. U ženy, která bude rodit poprvé, mívá plod hmotnost 3300 g.
Průměrná hmotnost děťátka těch žen, které již rodí podruhé nebo potřetí, bývá poněkud vyšší. Záleží přitom na hmotnosti obou rodičů i na dalších okolnostech.
Děťátko, které se narodí v 10., a hlavně na konci 10. lunáního měsíce těhotenství, již má známky donošenosti. Patří mezi ně také délka nehtíků na rukou. U donošeného děťátka nehtíčky přesahují špičky prstů.
Iva Nováková
S použitím skvělých materiálů serveru www.porodnice.com