Hnízdící syndrom

„Co jsi přestala chodit do práce, nevíš co roupama viď?“, ptá se Jára své přítelkyně Kamily v 38 týdnu těhotenství, když už potřetí stěhuje jednu skříň do jiné místnosti. Kamila si ale nemůže pomoct. Místo, aby odpočívala, už druhý týden chodí po bytě, drbe sporák, obklady v koupelně, podlahu vytírá po čtyřech, protože mop to zkrátka dobře neudělá. „Chci tu mít všechno pěkně čisté a připravené na příchod miminka“ tvrdí Kamila a už podruhé přerovnává skleničky ve skříňce, nejdřív od největší po nejmenší, pak naopak. Nesmyslnost svého jednání si vlivem hormonů neuvědomuje. Vzpomínám si, jak mi kamarádka vyprávěla o své kamarádce. „Bylo to měsíc před Vánoci a ona mi pořád dokola říkala, jak je důležité pořád péct cukroví, aby to doma krásně vonělo a bylo ho dost pro všechny, i když bude v porodnici. Když jsem jí to po dvou měsících od porodu připomněla, sama to nechápala.“ smála se tehdy. To Andrea ani neměla jak svůj hnízdící syndrom uspokojit, ale vše si namalovala. „Stěhovali jsme se do nového bytu, peněz moc nebylo, do toho kupovat výbavu atd. Jasně, že jsem koukala na obchody s těmi krásnými věcmi, ale nemohli jsme si je dovolit. Nábytek jsme koupili starší od přátel, ale nepřestávala jsem koukat do letáků a pomocí nich jsem si udělala představu našeho budoucího hnízdečka, které jsem si zatím namalovala. Staré letáky mám pořád schované a mé představy z těhotenství se mi pořád líbí. Lépe už bych to nevymyslela. Už to bude 5 let a brzy začneme mé obrázky realizovat. Jen doufám, že vysněný nábytek a doplňky ještě seženeme.“ končí zasněně vyprávění Andrea. Pro rodinu, která musí hnízdící syndrom těhotné „trpět“, mám dobrou zprávu. Péče o miminko je většinou tak náročná, že hnízdící syndrom odezní během pár měsíců. Nad některými nesmyslnými úkony se ale ještě za pár let společně zasmějeteJ. Také jste trpěla hnízdícím syndromem? Jak se projevoval? Podělte se s námi o veselé zážitkyJ