Budeme čtyři

Když jsem čekala Adámka, dlouho jsme to netušila. Miminko jsme plánovali, ovšem čekali jsme, že jako mnoho párů k nám čáp nebo vrána dlouho nezavítají. Čáp přiletěl 4 měsíce po vysazení antikoncepce. Přestože se mi nedostavila menstruace, byly těhotenské testy stále negativní a tak jsem si ještě užila dvě oslavy narozenin přátel, kde se samozřejmě popíjelo. Naštěstí se to obešlo bez následků. O druhém miminku jsem věděla už týden po početí. Přestože jsem neměla v ruce žádný pozitivní test a gynekolog mi řekl, že budu muset stejně počkat až po očekávané menstruaci, odmítla jsem nutné zubařské ošetření i objednaný zákrok na vyříznutí pihy. O něco dříve než u Adámka, se mi nalila prsa a dostavily se celodenní nevolnosti stíhané obrovskou únavou a nesnášenlivostí sluníčka. To jsem u Adámka neznala. Jenže místo, abych si tento stav užívala a co nejvíce odpočívala, jak se doporučuje, podnikáme s Adámkem pořád stejné sáhodlouhé výlety, nosím ho, tlačím ho v golfkách do kopce… Zkrátka děláme to samé co dříve. S tím rozdílem, že se po minimálně půldenní péči nevrhnu do uklízení nebo práce, ale do postele, kde si alespoň na hodinu schrupnu, abych byla schopná něco udělat. Stejně jako u Adámka, přišlo těhotenství po 4 měsících od začátku snažení a úplně stejně v neplodných dnech. A potom věřte tabulkám…Zprvu jsem propadla panice. Jak to zvládneme? Budu muset skončit s milovanou prací nebo zmáknu pracovat i při dvou dětech? A co Adámkovi koníčky, plavání a angličtina? Zatímco můj kurz angličtiny se posunul o další rok, jsem rozhodnutá Adámkovi zachovat veškerý denní program. A i když mám termín až v lednu, už teď mám naplánováno, jak zvládnu práci, jak budeme navštěvovat Adámkovo koníčky, mateřské centrum a zábavné cvičení, kde mě vystřídá manžel a dokonce i to, jak budu první tři měsíce pracovat na webu. Krom toho už začínám sepisovat vánoční dárky, abych je nekupovala ve vánočním shonu s pupkem a jen doufám, že mi plány nenaruší nemoc nebo rizikové těhotenství. Jsem prostě typ, který musí mít dopředu o všem jasno, teprve když si to takhle srovnám, dokážu se konečně těšit na druhé miminko. A že se těší i Adámek. Každý večer chodí napjatě poslouchat do bříška, jestli miminko neuslyší a když jsem mu vysvětlovala, že miminko papá přes pupík, snažil se mu mým pupíkem strčit dovnitř obrázek. Už dokonce vybíral i jméno. Na celé čáře u něj k našemu zděšení vede Berta. Pořád totiž tvrdí, že bude mít ségru, já bych pro něj radši bráchu, ale vlastně je nám to úplně jedno. Hlavně, že bude miminko zdravé a že bude jen jedno, ze dvou by mě totiž asi trefil šlak.

Tip:
Hledáte ideální věkový rozdíl mezi sourozenci? Žádný takový není, každé dítě je jiné a každému rodiči vyhovuje něco jiného. Co je ovšem důležité, je příprava dítěte na to, že bude mít sourozence.
Natěšte ho. Ať je to holka nebo kluk, kupte mu malou panenku a kočárek, během celého těhotenství mu můžete vysvětlovat, jak vše bude probíhat, jak ve vás teď miminko roste atd. Až se miminko narodí, může s vámi to svoje koupat, přebalovat…
Dítě není hračka. Ať už máte doma batole nebo školáka, každé dítě si myslí, že si s miminkem bude hrát hned, jakmile se narodí. Prakticky nepozná rozdíl mezi panenkou a dítětem a bude si myslet, že si s miminkem může hrát hned. Vysvětlete mu proto ještě než se narodí, jak je miminko křehké a že hrát si s ním bude moct až když trochu povyroste.
Nemlžte. Častou chybou rodičů je, že dítěti opakují, že na něj budou mít stále stejně času, že se budou pořád mazlit a věnovat se mu, jen přibude miminko. Lepší je ale dítě připravit na to, že na něj bude času méně, ale zdůraznit, že tím ho nebudete mít méně rádi a naopak oceníte, když vám jako velký sourozenec bude se pomáhat nejen s miminkem, ale také tak, že si třeba sám pohraje.
Dětem můžete pomoci pochopit, co se děje ve vašem bříšku a co bude následovat, díky knihám, kterých je na našem trhu velký výběr.