Antidepresiva zabíjí

Rok jsme žila v USA a situace je tam taková, že kdo nemá svého psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra, jako by nebyl. Řešit všechno pomocí léků, je tu řekněme standart. Samozřejmě ne všichni se tím řídí, ale tlak farmaceutických firem i lékařů je poměrně velký. Asi tak velký jako třeba výrobců sladkých limonád nebo řetězců rychlého občerstvení. Všude je reklama.. Skoro to působí, jako by Amerika měla lék na všechno, odpovědi na všechny otázky, zkrátka zaslíbená země. Rodiče si často od svých dětí nechají „kálet“ na hlavu a když je přestanou zvládat, vždycky se najde nějaký lék, který je uklidní..

A pak jsou tu organizace, které si všechno daly do souvislostí. Už to není matka, která zabila své dítě, ale antidepresiva, která potlačila její mateřský instinkt. Přišlo se na to, že některé druhy antidepresiv a dalších psychiatrických léků, nepůsobí tak jak mají a jejich účinky se můžou projevit i mnoho let poté, co už je neberete. Například dříve velmi porpagovaný Prozac, který se dával i dětem z hyperaktivitou. Bral ho i Kurt Cobain, který se v době, kdy měl být šťastným otcem, zastřelil. Můžete namítnout, že byl feťák, ale nikdo vám nedá uspokojivou odpověď, jestli by byl tak depresivní a užíval by drogy, kdyby v dětství nebral Prozac.

A dále… Všechny děti, které stříleli na školách, braly dříve antidepresiva. I Jitkou zmiňovaná Andrea Yates je brala i její spolubydlící v léčebně, Dena, která své 11 měsíční dcerce uřízla ruce, jako oběť bohu…

Na intenetu najdete příběhy těch, které neštěstí poslechly svůj mateřský instinkt. Příbeh jedné z maminek, která protestuje proti antidepresivům:
Když jsem si přivezla syna z porodnice, přestal dýchat a já po tomto zážitku byla stále ve stresu, bála jsem se, že se to bude opakovat. V nemocnici mě poslali za psychiatrem, který mi po minutovém rozhovoru napsal 50 mg antidepresiv. Ulevilo se mi, ale krátce po návratu domů jsem měla halucinace, že jsem syna shodila ze schodů. Řekla jsem o tomto stavu svému lékaři a ten mě poslal na kompletní vyšetření – CT atd. Potom mi zvýšil dávku antidepresiv na 100 mg. A mě začaly přepadat myšlenky, že zabiju syna a pak sebe. Znovu jsem tedy navštívila lékaře, ten mě předal kolegovi a dva dny jsem byla na psychiatrii, aby udělali další vyšetření. Výsledkem bylo, že mi předepsali 150 mg pořád těch samých antidepresiv. Když jsem přišla domů, měla jsem představy o tom, jak zabíjím syna, manžela, tetu, kočku, psa, mě….
Nakonec jsem bez vědomé lékaře léky vysadila a udělalo se mi lépe. Konečně jsem se našla a od té doby už jsem žádnou podobnou myšlenku ani halucinaci neměla.
A pak příbeh smutnější: Brala jsem antidepresiva, když jsem otěhotněla, ale lékař mě ujistil, že jsou vhodná i pro těhotné i kojící. Těhotenství vypadalo v pořádku, i malá.. Jenže po porodu měla problémy s dýcháním. Ty se podařilo vyřešit a miminko bylo propuštěno domů. V šesti týdnech holčička opět přestala dýchat a zemřela…

Užívání některých léků v těhotenství, je dáváno do souvislosti se Syndromem náhlého úmrtí. Bohužel peníze jsou zřejmě pro některé lékaře stále více než zdravé a živé dítě..

Spory se vedou i kolem očkování, které prý může způsobit i autismus. O tom se začalo mluvit už i u nás v souvislosti s případy, kdy očkované dítě zemřelo, ochrnulo apod….

A tak se ptám, kdo má pykat za nátlak farmaceutických firem? Mají to být mámy, které v dobré víře a po ujištění lékaře, že je to bezpečné, zničí život sobě nebo dětem?

Možná vám budu přiapada jako fanatička, ale to rozhodně nejsem. Stejně jako většina maminek kolem mě, jsem věřila lékařům a někdy jsem ani neposlouchala mateřský instinkt. To zdravotní sestra mi řekla, že je nutné dát dítě do inkubátoru, aby se prohřálo a den mi ho nosili jen po třech hodinách na kojení, že je to dostačující. Nikdy jsem se nerozkojila. Druhé miminko jsme nechala zahřát na mém těle a kojila v kuse i hodinu, kojila jsem dva roky… To lékařka mi řekla, že očkování v 15 měsících kromě horečky, nemá žádné jiné vedlejší účinky. Malá pak týden bojovala o život v nemocnici a dodnes má problém s imunitou. Obě děti jsou očkované, ale dnes už se více zajímám, čtu, vyhledávám na zahraničních webech, kde se dozvím daleko více než na těch českých nebo od lékařů.. Řídím se mateřským instinktem a od té doby, co užíváme spíše alternativní medicínu a místo kávy pijeme zelený čaj, je nám všem lépe. Děti i my jsme zdravější a šťastnější. Nenechte si zbytečně ovlivňovat život chemií, možností je více. Poslouchejte své instinkty a své tělo, které nespouští nic „jen tak“. On i choleterol má svůj důvod, i horečka, i kašel… Přemýšlejte a nenechávejte se jen tak strhnout propagandoou, na to je život příliš krátký… A propo, nepřemýšleli jste někdy nad tím, že když byl vynalezen penicilin a další léky a přišla plošná vakcinace, měla by být společnost teoreticky zdravější, ale zatím je to naopak a nemocí je mnohem víc? Nebude to tím, že už jsme tak zahlceni chemií, že naše tělo už prostě neví, jak má fungovat? Vraťme se k přírodě, k době před sto lety, kdy lidé byli zdravější a nejhorší nemoc byla „jen“ tuberkuloza….