Zrak dětí se zhoršuje – odborníci radí vyhánět je co nejčastěji z virtuálního světa na reálné denní světlo a čerstvý vzduch  

Vyžeňte děti ven na denní světlo a jejich oči vám poděkují

Děti jsou ve virtuálním digitálním světě her a zábavy od útlého dětství jako doma. Obrazovky všeho druhu se stávají jejich kamarády, s nimiž tráví hodně času. A jak se shodne mnoho odborníků z různých oborů, toho času je až příliš a na vývoj dětského organismu to bohužel nemá dobrý vliv. Své o tom ví i optometristé a oční lékaři, kteří se u dětí už v předškolním věku setkávají s čím dál větším počtem případů krátkozrakosti neboli myopie. Důvod, proč dnes více dětí vidí špatně na dálku je prostý – díky tabletům a telefonům používají zrak až moc „na blízko“.

Oční lékaři upozorňují na to, že problém není jen samotná četnost výskytu krátkozrakosti – oproti Asii na tom dokonce ještě nejsme až tak špatně, tamní odborníci hovoří již vyloženě o epidemii. Komplikace mohou narůstat spíše v tom smyslu, že je krátkozrakost diagnostikována v čím dál tím mladší věkové kategorii a hrozí tím pádem větší riziko rychlejší progrese myopie a vada se může zhoršit do vyšších dioptrických hodnot.

S krátkozrakostí samozřejmě lze naprosto normálně žít, díky dnešním možnostem léčby a jejich vhodné kombinace nemusí děti ani dospívající řešit co se týče aktivit téměř žádná omezení. Mít dobrý zrak i bez brýlí je ale samozřejmě nejlepší a nejpohodlnější.

„Krátkozrakost je refrakční vada způsobená nepřiměřeně dlouhou vzdáleností sítnice od předního segmentu oka a zásadní otázka tedy je, jak dokážeme díky medicíně růst oka zpomalit. Obecně známá řešení jako je nošení brýlí či kontaktních čoček nebo laserový refrakční chirurgický zákrok samotnou myopii „neléčí“, ale dokáží významně omezit zrakové potíže a u dětí hrají důležitou roli v rámci normálního vývoje zaostřovacích schopností. To nejlepší a nejjednodušší, co ale můžete udělat pro zpomalení progrese myopie, je trávit pravidelně co nejvíc času venku na čerstvém vzduchu a denním světle,“ MUDr. Miroslav Dostálek, Ph.D., MSc.

Denní světlo, čerstvý vzduch a pohyb. Svatá trojice preventivních opatření, která navíc nepodporují jen zdraví očí, ale i celého organismu. Rodiče mají v rukou tedy snadný recept –

zajistit dětem co nejvíce pohybu na čerstvém vzduchu během dne, kdy na zrak pozitivně působí přirozené denní světlo. Spolu s úpravou každodenního programu u malých dětí směrem k omezením času sledování videí nebo hraní her na tabletu, mobilu nebo počítači je to skutečně ta nejlepší kompenzace přetěžování oka koukáním „na blízko“.

Velmi důležité je krátkozrakost u dítěte včas odhalit a řešit. Základní oční vyšetření provádí praktický dětský lékař během preventivních kontrol – to je taková ta známá diagnostika, že dítě „čte“ obrázky a lékař to vyhodnotí. Zatím u nás neexistují preventivní prohlídky přímo u očního lékaře, pokud ovšem rodiče u svého dítěte mají jakékoliv podezření na zhoršený zrak na dálku, měli by se na pediatra či přímo očního lékaře okamžitě obrátit.

Jak zde již bylo zmíněno, konvenční řešení se soustřeďují na zmírňování následků krátkozrakosti, tedy spíše omezování zrakových potíží s krátkozrakostí spojených. Naštěstí i v oboru oční medicíny věda postupuje kupředu a v oblasti přímé terapie krátkozrakosti se objevily nové metody, které problematický růst očí dokáží zpomalit. Už i u nás v Česku jsou dostupné nejmodernější speciální brýlové čočky, jejichž léčebný efekt je založený na úpravě rozostření obrazu ve střední periferii sítnice. To jsou např. brýlové čočky Miyosmart, které mají navíc tu výhodu, že jsou naprosto neinvazivní. Na webu hoyavision.cz si mohou rodiče snadno najít nejbližší optiku a očního lékaře, který s čočkami Miyosmart pracuje a požádat o konzultaci.

„Vždy záleží na pohledu lékaře, který má dítě v péči, jestli brýlovou čočku Miyosmart doporučí jako vhodné řešení. Pokud se jedná o axiální myopii, tak na tento typ myopie má brýlová čočka Miyosmart největší vliv, u ostatních typů myopie je třeba zvážit i další faktory. Z praktického hlediska jsou pak brýle s těmito speciálními čočkami v podstatě k nerozeznání od běžných. Jsou vytvořeny z materiálu, který má jednu z nejvyšších mechanických odolností, takže po uplynutí adaptačního období dvou týdnů se dítě může běžně zapojit do svých obvyklých sportovních aktivit,“ představuje novinku léčby myopie optometrista Mgr. Martin Bartoš.

Mezi další novinky v léčbě myopie patří i dlouhodobá lokální aplikace vysoce ředěného atropinu. Ta v Evropě zatím probíhá jen experimentálně, v asijských zemích byl tento postup už zaveden do rutinní klinické praxe. To souvisí s obavami, které v této části světa vyvolává dramatický nárůst četnosti a závažnosti krátkozrakosti.

Idea, že děti na telefonu nebo počítači budou do budoucna trávit méně času, je poněkud utopická. Digitální technologie jsou zřejmě součástí našeho života již navždy. O to důležitější je naučit se běžné preventivní návyky péče o zrak, které nám pomáhají zvýšenou zátěž očí kompenzovat. „Málo se o tom mluví, ale existuje doporučovaná bezpečná délka koukání do blízka a platí pro všechny: bez ohledu na činnost bychom měli po 20 minutách práce do blízka alespoň 20 vteřin hledět na vzdálenost delší 20 stop, tj. minimálně 6 m a nejlépe ještě dál,“ doporučuje Mgr. Martin Bartoš.

Dbát na dostatečný pobyt venku i dodržovat základní pravidla preventivní péče o zrak je důležité jak pro děti, tak dospělé. Koneckonců to, že děti nejlépe učíme vlastním příkladem, je stará známá věc.