Zázrak se nekonal

Je to už pět let, ale často vzpomínám, jako by to bylo včera. Vychovali jsme s manželem dvě krásné dcery a máme 4 vnoučátka. Sotva jsme si ale začali užívat podzimu života, přišla krutá nemoc. O rakovině jater se manžel dozvěděl sotva na jaře začaly pučet první poupata na stromech. Ortel lékařů byl nemilosrdný – bude rád, když se dožije konce léta, na Vánoce už nás u stolu bude o jednoho méně.

A právě Vánoce jsou to, na co se celý rok nejvíce těším, sejdeme se totiž celá rodina včetně vnoučat a je u nás veselo. Nechtělo se mi věřit, že ty loňské byly poslední. Čas plynul a lékaři se snažili všemožně manželovi ulevit od bolesti a prodloužit mu život jak to jen šlo. Jenže mu rychle ubývalo sil a unavil se jen co si chvíli pohrál s malými vnoučky, do nemocnice ale nechtěl, jak říkal, chtěl umřít doma se svou rodinou. A já si vzala předčasný důchod, abych se o něj mohla starat. Přešlo jaro, léto, podzim a manžel stále žil, řekla jsem mu své přání, aby vydržel ještě do těchto Vánoc. Každý večer jsem se modlila a vypadalo to, že se mé přání splní. Pomalu jsem začínala věřit na vánoční zázraky, když v noci z 20. na 21. prosince 2003 manžel zemřel ve spánku.

Vánoční zázrak se tedy nekonal a o Vánocích nás u stolu prostřeného pro 11 lidí, sešlo jen deset. Za to jsme ale zapálili o jednu svíčku více. Vánoce roku 2003 ale nebyly ani trochu smutné, vzpomínali jsme na manžela, na našich společných 34 let, jak jsem se seznámili, jak se nám narodily holky, první sáňkování, první Vánoce s dětmi, první lásky tatínkových holčiček. Bylo toho tolik, že jsme seděli až dlouho do noci a povídali si.

A tak je to dodnes. I o letošních Vánocích se všichni zase sejdeme, jen budeme o pár let starší, prostřeme i pro manžela a budeme vzpomínat nejen na časy, kdy s námi ještě byl, ale i na roky, kdy už s námi nebyl, co všechno naše děti prožívají se svými dětmi a jak se vlastně všechno opakuje stále dokola. I když se tenkrát o Vánocích žádný zázrak nestal, jsem vlastně ráda, že tomu tak bylo. Uvědomila jsem si totiž, že největší zázrak je zdravá rodina, která má krásné vztahy a každý den, kdy se můžu těšit z úsměvů svých dětí a vnoučat.

Napište nám i vy svůj Vánoční příběh nebo příběhy čtenářek okomentujte a vyhrajte jeden malý dárek! Soutěž trvá do 22.12., kdy z došlých komentářů vylosuji jednoho výherce a vyberu 2 nejhezčí příběhy, které budou zveřejněny i v časopise!