Začala škola

 

Ve školním roce 2009/2010 bude do základních škol chodit ještě méně dětí než loni. Tento trend trvá již několik let a je způsoben především poklesem počtu žáků na 2. stupni (populačně slabší ročníky). Ve srovnání se školním rokem 2008/2009 nastoupí letos do základních škol o 19,4 tis. žáků méně.

 

Ministryně Kopicová však upozornila i na některá pozitivní zjištění: „Sice jen mírně, ale přece jen roste počet prvňáčků – od školního roku 2004/2005 máme nárůst 4%. Následkem toho se již zastavil pokles počtu žáků na 1. stupni.“

 

Dlouhodobý demografický vývoj však pokládá Miroslava Kopicová i nadále za znepokojivý. „Jsem ráda, že do prvních tříd nastupuje v posledních letech čím dál víc dětí, ale je třeba si uvědomit, že je jich pořád o téměř 30 tisíc méně než před deseti lety.“

 

Demografický pokles se začal naplno projevovat také na středních školách. Dlouhodobě klesá zejména počet nově přijatých do oborů bez maturity, kde se nepříznivý vývoj populační křivky spojuje s klesajícím zájmem žáků o tyto středoškolské obory (přednost dávají oborům s maturitou).

 

Od nového školního roku se bude podle nových vzdělávacích programů vyučovat v 1., 2., 3., 6., 7. a 8. ročníku základních škol. 3. a 8. ročníků se to letos týká poprvé. Začíná tak další fáze kurikulární reformy postavená na rámcových vzdělávacích programech (RVP). Podle nově zaváděných školních vzdělávacích programů (ŠVP) musí nejpozději ve 3. ročníku začít výuka cizího jazyka, nejpozději v 8. ročníku pak druhého cizího jazyka. Od 1. září vstupuje kurikulární reforma také na půdu středních škol. Podle RVP tak začnou učit všechna gymnázia a část odborných škol.

 

Co se týče ostatních odborných škol, ministerstvo ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání (NÚOV) v současné době připravuje vydání rámcových vzdělávacích programů pro posledních asi 50 oborů středního vzdělání.

 

Školáků je málo, a tak některé menší školy bojují o přežití, řada už se jich v minulosti zrušila a za pár let přijde do škol babyboom a na ministerstvu se budou divit, že školy nestačí. Programy vzdělávání jsou hezká věc, která stojí dost peněz. Ale já se ptám, proč jimi raději nezaplatí učitele, kteří by mohli naše děti kvalitně vzdělávat? Mnohem důležitější než osnovy, co má a nemá dítě ve které třídě umět, je podle mě to, jestli ho výuka zaujme natolik, aby si znalosti zapamatovalo. A k tomu je potřeba učitel, který dokáže děti zaujmout.

 

Také si vzpomínám, kolik věcí jsem se musela naučit já a ve finále jsem využila jen malý zlomek. Dnešní děti se učí mnohonásobně více, zajímalo by mě, co z toho využijí. Určitě musí mít základ, matematiku, češtinu, cizí jazyk, výuku počítačů a základy přírodních věd, ale proč k tomu i něco nevyškrtnout? Kolikrát jste třeba využili znalosti hornin? A co třeba rozsáhlou látku z chemie? Některé děti to určitě zajímá, ale většina se spíše musí šprtat něco, co v životě nebude potřebovat. Možná by stálo za to nechat základ a rozsáhlejší výklad přesunout do volitelných předmětů. Určitě se mnoho z vás shodne na tom, že naše školství potřebuje změnu a hlavně mnohem více peněz. Tak co třeba každé politické straně sebrat třetinu toho, co hodlá dát na zbytečnou předvolební kampaň plnou nesplnitelných slibů, a nalít ji do škol, ze kterých jednou vyjdou budoucí politici?

 

Jak vaše děti prožívaly první školní den? A jak vzpomínáte na svá školní léta? Co je podle vás ve školství třeba změnit?