Umrzlá romská batolata

Děti rodí o sto šest, aby měli co nejvyšší sociální dávky. Jenže pak se o ně nestarají, stěžují si a s nataženou rukou čekají, kdo jim pomůže. Mluvit nahlas se o tom ale nesmí, a pokud chce nějaký politik začít něco dělat, okamžitě ho smete vlna kritiky a začne se na něj vyšťourávat nejhorší špína. Na Slovensku tento problém řešili snížením dávek. Toto opatření ale způsobilo, že rodiče začali ještě více šetřit na dětech, aby měli na alkohol a drogy. Neříkám, že tak žijí jen Romové, ale ve slovenské osadě Nižné Kapustníky se stalo následující. 16 letá matka 15 měsíční holčičky, celý den fetovala. Batole nechala v chatrči, kde se všude válely odpadky, k tomu se tu nacházela špinavá postel, potkani… Nebylo jí divné, že dítě celý den spí! Když si na něj vzpomněla, byla už holčička mrtvá a půlku obličeje měla ohlodanou od potkanů! Matka je obviněna z týrání.

V podobné nevhodné chatrči umrzla i druhá holčička, teprve roční. Matka už několikrát prosila úřady, aby její děti vzali do dětského domova, kde budou mít zajištěné teplo a jídlo. Na co ale tedy tato matka bere příspěvky? A proč si pořizuje děti do nevhodných podmínek a rodí další a další? V této osadě potkáte děti i v největších mrazech, jen ve svetrech. A přitom by stačilo obětovat dvě Eura z mateřské a koupit dítěti bundu v second handu..

Kdysi jeden francouzský politik navrhoval, aby se děti Romům odebíraly a rovnou posílaly na speciální internát, kde by z nich vychovaly slušné lidi. Obvinili ho z rasismu… Ale co vyroste z takových dětí (opět podotýkám nejen romských), které vidí jen zneužívání sociálního systému, krádeže atd….? Existuje i projekt, který má posílat dobrovolníky, aby doučovali děti přímo v Romských rodinách a rodičům pomáhali domoci se práv na úřadech. Pracovníky takových projektů většinou platí stát. Když potřebujete poradit vy, musíte si vše sami oběhat a vyzjistit, abyste nakonec zjistili, že na nic nemáte nárok…

Možná to tak vyznívá, ale opravdu nejsem rasista. Nevadí mi afroameričané, Vietnamci, ani slušní Romové. Pokud se s nimi někde sejdu, třeba v čekárně u lékaře, ráda se s nimi dám do řeči. Ale protože žiji na severu, vidím každý den diskriminaci. Teď nemluvím o diskriminaci Romů, ale nás slušných čechů. Stačí zajít do některé ze čtvrtí, kde Romové a další nepřizpůsobiví bydlí. Děti chodí polonahé a rodiče jsou opilí nebo zfetovaní. Podpálí si bytový dům? Nevadí, město jim ho opraví. Sháníte vy větší byt pro nastávající rodinu? Nemáte šanci přihlásit se do pořadníku, protože už několik let nepřijímá. A když už v pořadníku jste, čekáte na byt roky, protože přednost mají početnější rodiny. Kupte si byt za své, vždyť vyděláváte. Jste čerstvý absolvent a k 15 stovkám podpory měsíčně, chcete požádat o dorovnání životního minima. Řeknou vám, ať vás živí přítel.. Hned po vás jde žena s 10 dětmi požádat (no spíše sprostě nadávat) o zvláštní příspěvek a vyhrožuje, že děti nechá na úřadě. Dostane ho. Kdysi jsem se ptala jedné takové mámy 10 dětí, kolik bere na sociálních dávkách: „27 tisíc, ale vemte si, jak z toho mám uživit a obléknout děti. To prostě nejde.“ Byla její odpověď a já marně přemýšlela, kdo z vás maminek na takové příspěvky dosáhne? A kolik si vydělá taková prodavačka v supermarketu, která se alespoň snaží mít práci a nějaké vzdělání?

Abych jim ale nekřivdila, měla jsem možnost bavit se s jedním slušným Romem z Mostecka. „Máma mě a bráchu vychovávala sama. Nemám více sourozenců a vždycky jsme se od velkých komunit spíše stranili. Oba s bráchou jsme udělali střední školu, já mám ještě bakalářské studium. Nechtělo se nám, ale máma nás honila. Ale k čemu mi to je, když jsem Rom? Stačí zavolat na nějaký pohovor, jsou nadšení z mého vzdělání, ale jakmile se dostavím, místo už je obsazené. Tím, že mají Romové špatnou pověst, škodí i nám slušným. My sami je nemáme rádi a když k nám chtějí přijet na návštěvu slovenští příbuzní, raději děláme, že nejsme doma.“ Do této úžasně pohostinné rodiny, jsem se dostala v minulém zaměstnání. Byl štědrý den, mrzlo a oni jako jediní mě pozvali k sobě domů na výborný štrůdl a kávu. Styděla jsem se, že jsem čekala nevoňavý kutloch, nepořádek atd. Místo toho mě čekal útulný, uklizený a nazdobený byt. Bohužel takové prostředí jsem u většiny Romů už nikdy neviděla. Jen kdysi, když jsem ještě chodila do školy a kamarádila se rovněž s Romskými bratry. Oba teď mají slušné rodiny a také bojují se špatnou pověstí.

Opravdu nejde se zoufalou romskou problematikou a celkově problematikou zneužívačů sociálních dávek něco dělat? Mám pro naše politiky jeden tip. Zkuste jednou vyjet z Prahy, sbalte si pár svršků a alespoň na týden se ubytujte v jedné takové romské komunitě. Ti méně otrlí se můžou nastěhovat jen do sousedství, ideálně poté, co bude po výplatě sociálních dávek. Jedině tak poznáte to, o čem rádoby rasisti mluví a možná budete mít pár tipů na zlepšení situace. Vždyť za peníze, které teď zbytečně vynakládáme na lidi, kteří nikdy nebudou pracovat, by se mohly postavit školky, dětská hřiště, tolik potřebné jesle atd..

Co si o romské problematice u nás a na Slovensku myslíte vy? Co by se s tím dalo dělat?