Týral těhotnou

Velmi kruté zacházení a psychické i fyzické útrapy snášela žena od svého druha 49 letého druha, minimálně 3 roky. S o sedmnáct let mladší družkou zacházel velmi tyransky. Zakazoval jí i dětem chodit ven, hrubé a vulgární urážky a vyhrožování zabitím bylo asi to „nejmenší“ zlo, které musela žena i její děti snášet. V době, kdy byla těhotná, jí nutil pít alkohol a kouřit, vynucoval si násilím pozornost a ženu hodně bil. V jednom případě byl například důvodem neuklizený dvorek. Ženu bil tak dlouho pěstmi, až upadla na zem a pak jí přes dvůr, kde byly psí výkaly, táhl po zemi, než ho žena odprosila. Další z traumatických událostí zažila rovněž v době těhotenství, kdy jí vyhrožoval „vyříznutím“ dítěte z těla a jeho prodáním do Německa. Žena byla po tři roky urážena, bita, traumatizována, vydírána a týrána a tomu všemu přihlížely i děti, na které agresivní muž nebral ohledy.

Nakonec se žena obrátila na policisty. Ti nakonec rozhodli o jeho vykázání z bydliště. Deset dní nemůže zpět do bydliště a rovněž mu bylo předáno usnesení o zahájení trestního stíhání, a to pro trestné činy týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě a z trestného činu vydírání. Vzhledem k jeho surovosti a brutálnosti byly mu za činy hrozí vyšší, až 8 letý trest.

Ale jak to bude dál? Vždyť se může klidně vrátit domů a pokračovat.. To nikdo nic neviděl a neslyšel, nebo se lidé zase jen báli? Jakou má žena šanci, že uspěje, pokud se obrátí na policii? Jedná-li se o fyzické násilí, velkou, psychické pro policii není zajímavé. Nevěříte? Tady je příklad z doby nedávné.

Zhruba před měsícem mě kousek od našeho domu zastavila paní v důchodovém věku a požádala mě o pomoc, protože ji její manžel měl držet doma a psychicky týrat. Žena měla na sobě jen slabou bundu, v ruce mobil, v kapse podprsenku, kterou si nestačila obléct a vypadala zmateně. Zeptala jsem se na děti, jestli jim nechce zavolat, ale nevycházela ani se synem. Chtěla jsem ji naložit do auta a odvézt, jenže posaďte si neznámou, byť nevinně vyhlížející stařenku do auta, kde už bylo moje batole. Z jejího telefonu jsem se na policii nedovolala. Linka 112 nefungovala ani z mého telefonu a tak steré dobré 158. Telefonát s policií vypadal takto: „Šímová, dobrý den, já stojím v ulici xy, před domem číslo popisné 1234 a zastavila mě tu paní, která utekla od manžela, protože ji držel doma a psychicky týral.

Policie: „A jak?“

Já: „No já nevím, držel ji doma, paní teď utekla, můžete sem někoho poslat?“

Policie: „A má nějaké modřiny nebo něco?“

Já: „No to nemá, on ji terorizoval psychicky.“

Policie: „No ale paní, my nejsme zaopatřovací ústav, to není naše věc.“

Já: „A co mám tedy podle vás dělat? Kam mám zavolat?“

Policie: „No a teda modřiny nemá“

Já: „Víte co, já vám ji předám“

Paní jim řekla znovu to, co já a policie slíbila, že přijede. Dala si pěkně načas na to, že to má autem zhruba 3 minuty cesty. Jak to nakonec dopadlo nevím, doufám, že dobře. Ale z jednání policistů je mi pořád trochu ouzko. Když už se na ně člověk obrátí, tak jedině s modřinami, jinak nemá šanci. A nepřejte si, pokud je budete obtěžovat.. Telefonní hovor už si celý nepamatuji, tohle byl jen takový výčet, co mi uvízlo v paměti.

Takže jste-li týrána, nespoléhejte na to, že to nahlásí někdo z okolí, budete muset sama a až to půjdete hlásit bez modřin, raději si nějaké udělejte, jinak vám nepomůže ani policie.

A pokud chcete vědět, že vám opravdu někdo pomůže, obraťte se raději na občanské sdružení Rosa, které pomáhá obětem domácího násilí na telefon nebo email: 602 246 102, email: info@rosa-os.cz.

Informace o občanském sdružení najdete na http://www.rosa-os.cz/