Studiu na mateřské zdar!

Před několika lety mě kolegyně ze zaměstnání vyhecovala k tomu, abychom si společně podaly přihlášku na vysokou školu a tak si zvýšily vzdělání, což byl pro státní zaměstnance tehdy trend a dnes i určitá nutnost. Kolegyni nakonec nevzali, ale já jsem byla přijata na dálkové studium oboru sociální pedagogika, kde jsem po třech letech obdržela titul bakalář. Natolik se mi “škola” zalíbila, že jsem neodolala ještě následně navazujícímu dvouletému studiu magisterskému. V době, kdy jsem dokončovala poslední magisterský semestr jsem už pod srdcem nosila našeho synka a byla ve druhé polovině těhotenství…

Studium bylo při zaměstnání, v tzv. kombinované formě, takže mi nečinilo problémy jednou za čtrnáct dnů strávit polovinu pátku a soboty na přednáškách ve školní lavici, kam jsem se s břichem ještě pohodlně vlezla. Diplomovou práci jsem finišovala v 7. měsíci těhotenství, kdy už jsem byla na neschopence. Téma mé diplomky se vztahovalo k homosexuální menšině, takže jsem s několika lidmi této jiné orientace dělala i interview. S úsměvem vzpomínám na to, jak jsem po jednom rozhovoru s mně do té doby neznámým gayem navštívila blízký obchod a nadšeně jsme spolu vybírali modré dupačky č. 56.

V těhotenství jsem se nechtěla příliš nervovat velkým množstvím učiva na státní zkoušky, proto jsem si státnice rozdělila na několik částí. První část státnic jsem absolvovala pouhý měsíc před porodem. Když to shrnu – s velkým břichem se špatně učí, nemáte moc možností změnit polohu, ale zato máte na učení čas a klid. A hlavně nespoléhejte na to, že i když je na vás těhotenství nepřehlédnutelné, dá vám u zkoušek někdo něco zadarmo. Tedy kromě nabídnuté sklenice vody. Aspoň základní informace musíte znát. Druhou část státnic jsem skládala, když byl synovi Jakubovi necelý rok a ještě neuměl chodit, ale čile se dokázal pohybovat po bytě. Mé představy o tom, že se mi na mateřské bude celkem obstojně učit, šly do kytek!

Na studium máte čas jen večer, když uložite dítě do postýlky a někdy i přes den, když usne. Pokud Jakub usnul doma, bylo to príma. Pokud usnul na procházce v kočárku, musela jsem co nejdřív vyhledat nějakou odlehlou lavičku. V době největší časové krize jsem skripta měla položená na kočárku nebo je držela v ruce za jízdy, ale samozřejmě jsem musela dávat pozor, abych kočárem nenarazila do sloupu pouličního osvětlení nebo nevjela do psího výkalu. Týden před zkouškou si pak synka předávaly babičky a já konečně mohla ležet od rána do večera v knihách. Státnici jsem sice zvládla, ale jeden ze zkoušejících profesorů mi vytkl, že mám přečteno pouze minimum literatury a že do příští zkoušky mám toto napravit. A v domnění, že snad nevím, co s přebytkem volného času, vypustil z úst větu, která mě dostala: ”Jste na mateřské, tak čtěte!” Větu tohohle študiósa odtrženého od reality jsem raději nijak nekomentovala.

Třetí část státnic se teprve teď neodvratně blíží. Nevidím to jinak, než se stanu na týden zase krkavčí matkou a osmnáctiměsíční synek bude putovat mezi babičkami. Už teď učení nestíhám. Jakub má období poznávání a objevování světa, takže na učení mi chybí čas. Spí už jen jednou přes den. a to hodinu až dvě, kdy já v té době vařím, obědvám či provádím různé jiné domácí činnosti. Večer po jeho usnutí pak na mě čeká žehlení, mytí nádobí, uklízení a podobné libůstky, takže dřív než v 22.00 hod. se k učení zpravidla nedostanu. Nemusím ani říkat, že za celý den strávený s aktivním batoletem je člověk pěkně vyřízený a padá únavou. To pak nezabírá ani kafe, ani různé energetické nápoje. Často mám co dělat, abych u studia udržela oči otevřené. Ponocovat ale také příliš nechci, protože další den od rána musíte být čerstvá, ready a ve střehu, aby se dítěti nic zlého nestalo. Takže učení na mateřské zdar! Ale doporučuji: Kdo můžete, přeložte si ho raději na jindy…

Jaký byl Jakoubek prenaťátko, jak maminku vystrašil, lze na miminko přenést maminčiny srdeční ozvy? Jak rodí maminky s tachykardií? Přečtete si také: Porod Jakuba nezapomenu , Těhotenská tachykardie