Sperma po ananasu

„Prosím tě, proč tohle řešíš?“ nemohla jsem uvěřit tomu co slyším. „Jsi těhotná, v dobrém slova smyslu hájená, to snad musí pochopit ne?“ Ale sousedka moudře kývala hlavou, usměrnila syna, který se snažil nahrnout gumové medvídky do pusy lopatkou z písku a mně dala jasně najevo, že takovou dobu to chlap přece nemůže vydržet! „A jak to vydržíš ty?“, zajímala jsem se, jelikož v tomto ohledu nezdravou benevolencí netrpím. „Jsi těhotná? Jsi. Budeš mu nosit miminko, rodit, kojit a musíš něco vydržet a něco obětovat, tak proč by nemohl i on?“, vemlouvala jsem ji svou praxi, ale dostala jsem ananasem…

„No a právě proto, aby ta oběť nebyla tak velká, tak jsem si pořídila tolik ananasu, protože jsem četla, hm i zkoušela, že právě po ananasové dužnině a šťávě je chuť a aroma tak nějak snesitelnější.“ Protože se o mne pokoušely mdloby, odsunula jsem sklenku džusu daleko od sebe. Obávala jsem se, že budu trpět doživotní asociací, která si nebude rozumět s mým přecitlivělým zažíváním, ale sousedka dala spermatu ještě třešničku: „Jo a vařím především zeleninová jídla, to taky pomáhá…“ Neubránila jsem se pohledu na kamaráda. Kdoví proč mi z toho právě vyplynulo, že až se to malé narodí, bude jeho tatínek hbitý a rychlý jako králík!