Snílek?

V pubertě jsme my i ženy stejní, chceme hlavně partnera, se kterým se budeme moct ukázat mezi přáteli. Tehdy jsem měl dvouletý vztah s Eliškou. Byla moc hezká, milá, trochu naivní, ale dalo se s ní vyjít a kluci mi ji záviděli. Potíž byla v tom, že jsem jako student neměl moc peněz a občasná brigáda to nespravila. Po dvou letech mě tedy moje první láska opustila a odešla k o 10 let staršímu muži. Jsou spolu dodnes, mají dcerku, Eliška se doma povaluje a když je její muž na služební cestě, občas si užije s nějakým milencem, alespoň tolik vím od kamaráda, který k ní prý občas zajde. Ale kdo ví.

Druhá láska byla jako blesk z čistého nebe. Potkala mě ve dvaadvaceti a seznámila nás kamarádka, která nám pak později dělala prostředníka při neshodách. Podle ní jsme byli dokonalý pár, který prostě k sobě patřil. Byli jsme spolu pět let s půlroční přestávkou, během které nás naše kamarádka uháněla, abychom se dali znovu dohromady. Co vy ženy po mužích chcete? Pozornost, naslouchání, toleranci a lásku… A pak samozřejmě materiální věci a děti. Po třech letech vztahu jsem o rok mladší Monice nakousl téma děti. Měli jsme na to věk, bydlení, slušné platy a našetřeno, abychom mohli rodinu zabezpečit. Monika si ale chtěla ještě užívat. Souhlasil jsem, přeci jen děti jsou svázány hlavně s matkou, takže musí mít hlavní slovo ona. A zatímco kamarádka záviděla, že se nestydím Monice koupit tampony nebo spodní prádlo a nikdy nezapomenu na narozeniny, doma jsem vedli žabomyší války. „Nestíhám uklízet.“ Řekla mi jednou a já jí odpověděl jako už tolikrát, ať mi řekne, co je potřeba a já to udělám. „No to snad vidíš ne? Proč bych ti to měla říkat.“ Byla její odpověď. Ale já opravdu nic neviděl. Když bylo potřeba umýt a utřít nádobí, udělal jsem to. Vynášel jsem koš, občas uvařil, vytřel, vysál.. Stejně to udělala po mě, že to nedělám pořádně. Občas mě obvinila, že jí ani neřeknu, že jí narostl zadek a jindy, že jsem zrovna nebyl doma, když mě potřebovala. Jenže já poslušně hlásil všechny zdržení v práci, ptal se jí, jestli můžu o víkendu s kamarády nebo jestli mám počítat s nějakým programem s ní. A ona vždycky souhlasila, ať jdu, ale pak mi to vyčetla. Když mi o posledních Vánocích, vrátila parfém, že o něj nestojí, protože jí nevoní, málem jsem se neudržel, ale po nich jsme se v klidu rozešli a bylo. Podváděla mě, už rok. Ale to jsem se dozvěděl až později. Žije s mužem, který je denně v hospodě a pije jako duha. Jak to u nich doma vypadá, si ani nechci představovat. Monika je teď těhotná, asi už si užila, nebo doufá, že si svého přítele dítětem přivábí domů a omotá si ho kolem prstu.

S Ivanou jsem chodil rok a rozešli jsme se před měsícem. Asi to ani nebudu rozebírat, ale byl jsem na ni prý příliš hodný a ženy ve vztahu potřebují nějakou akci…

Tak co vlastně ženy chtějí? Drsňáka, který se ale v pravou chvíli rozněžní nad miminkem? Muže do společnosti, který ale bude spřádat tipy na rodinné výlety? Romantika, který si ale nenechá nic líbit a dokáže postavit ženu do latě? Boháče, který ale nebude chodit do práce a bude ji opečovávat? Vy zkrátka chcete ďábelské srdce a andělskou duši… To ale přeci nejde. Nebo ano? Kdo uléhá vedle vás v posteli každou noc, je to ten, kterého jste celý život hledaly nebo jen kompromis?