Pozor na zažívání
Jak se nejlépe starat o své zažívání, abych neměl (a) zdravotní problémy?
Jíst je nutno vyváženě. To znamená, že jíst se musí přiměřené množství stravy se
správným podílem jednotlivých složek (sacharidů-cukrů, tuků, bílkovin), které kryjí
naši potřebu energie, a k tomu potřebné množství vitamínů, stopových prvků a vlákniny,
doprovázené dostatečným pitným režimem.Celá dávka za den požitého jídla musí být
rozvržena do co možná nejvíce jednotlivých porcí (snídaně-svačina-oběd-svačina-večeře),
a to v pravidelných intervalech.
Dostatečné množstvím stravy je závislé na naší každodenní aktivitě. Průměrný muž
za den bez pracovní aktivity potřebuje asi 2000 kcal (u žen poněkud méně v poměru k
jejich hmotnosti), s tím, že lidé se sedavým zaměstnáním (studující, úředníci, apod.) potře-
bují k tomu dalších 500 kcal, například lesní dělník (který skutečně pracuje) potřebuje
navíc dalších 3000 kcal. Dále je třeba vzít v úvahu další např. sportovní aktivity, 1 hodina
chůze rychlostí 4 km/hod. odpovídá výdeji 140 kcal, jízdy na kole 175 kcal, tance 240 kcal
a tak dále. Na obalech potravin máme jejich energetickou hodnotu uvedenu v kcal nebo
kJ (nebo v obou hodnotách) – přičemž 1 kcal (kilokalorie) = 4.2 kJ. (kilojoule).
Správná skladba stravy znamená, že 50-55% výše uvedené potřeby energie přijmeme
v sacharidech potažmo v cukrech,30-35% v tucích včetně v reklamách tolik propagovaných
nenasycených mastných kyselinách,a 10-15% v bílkovinách.(asi 1 gram na každý náš kilogram denně),k tomu je nutné příslušné množství stopových prvků,vitamínů a vlákniny-
té asi 25 g denně.
Rozvržení stravy je obecně vhodné na menší porce v častějších (pravidelných) intervalech.
Tuto podmínku je zvláště u lidí zaměstnaných obtížné splnit. Proto je dobré se jí alespoň co nejvíce přiblížit, jak nám to umožňuje náš denní režim s důrazem na pravidelnost příjmu.
Každé jídlo je třeba konzumovat pomalu, v klidu a pohodě. Nemáme-li z důvodů pracovního
vytížení tuto možnost, je vhodné ve stanovenou dobu jen „něco menšího zakousnout“ a řádné
jídlo odložit na pozdější dobu.
Obecně platí, že bychom měli jíst jídla méně kořeněná, bez přepálených tuků, nenadýmavá,
ale na druhé straně každý má jiné chutě a záliby a úzkostlivé dodržování obecných pravidel
zdravé výživy (kdy člověk zachovává dietu zbytečně přísnou a nechutnou) může vést k psychické rozladěnosti, jež nepřispívá k dobrému zažívání. Tomu ostatně škodí veškeré
stresové situace v práci i v osobním životě, kterým je nutno se naučit vyhýbat. Ve výhodě
jsou jedinci zpracovávající bouřlivé výlevy neurotických nadřízených i ostatních spoluobčanů
systémem “jedním uchem tam, druhým ven“. Ke správnému zažívání nedílně patří dostatek
spánku a odpočinku, přiměřené rekreace. Tělesná práce má být vystřídána klidem, duševní
práce fyzickou činností a sportem. Snažíme se rozumně omezit škodlivé návyky-nadměrná
konzumace alkoholu, kávy a kouření, o požívaní tvrdších drog nemluvě.
U nemocných lidí je třeba dočasně nebo trvale dodržovat dietní režim v obměněné
formě dle charakteru nemoci dle rad ošetřujícího lékaře.
Jaké zdravotní následky má vánoční přejídání a divoké kombinace jídel?
Stejné následky jako přejídání se v kteroukoliv jinou část roku-především pocity tíže v
žaludku, pálení žáhy při přeplněném žaludku, nadýmání, zvýšenou plynatost, průjmy, případně zvracení. Dráždivé jsou především potraviny tučné, aromatické, upravené zahříváním vysokými teplotami (pečené, smažené, pražené), jakékoliv potraviny v nadměrném objemu.
Náš organismus se brání tím, že se snaží nestrávené zbytky stravy odstranit-průjmem nebo
zvracením. Tyto příznaky jsou víceméně normální odpovědí normálního zažívacího traktu
na nenormální příjem, ale přejídání může způsobit i vyloženě akutní chorobné stavy-např.
akutní žlučníkový záchvat.
U lidí, kteří již mají nějaké dlouhodobé onemocnění vyžadující dietu, porušení dietního režimu vede ke zhoršení jejich choroby. Klasickým případem jsou pacienti s cukrovkou, kteří
konec vánočních svátků tráví na nemocničním lůžku.
Jak poznat akutní žlučníkový záchvat?
Náhle vzniklá bolest bez předchozích varovných příznaků, zpravidla pozdě večer nebo
k půlnoci, v oblasti pod pravým žeberním obloukem nebo ve střední části nadbřišku, ale
v menším počtu případů může být i pod levým podžebřím či kolem pupku. Bolest bývá
intenzivní a bez velkých výkyvů. Postupuje v klasickém případě podél pravého žeberního
oblouku do zad či k lopatce. Trvá 30 minut i déle, ovšem mnohahodinová bolest již svědčí
a další komplikaci-zánětu žlučníku,zánětu slinivky nebo ucpání vývodu žlučníku .
V takovém případě se objevuje i intenzivní zvracení žaludečního obsahu, bez následné
úlevy, zvýšené teploty a třesavka
Objeví-li se jakákoliv náhle vzniklá silná bolest břicha, neuděláte chybu, necháte-li se
ihned dopravit k vyšetření na chirurgickou pohotovost. Nesedejte však sami za volant.
Jak mu předejít?
Provokujícím momentem může být tučná či objemná strava, fyzická námaha, prochlazení,
rozrušení. Z toho vyplývají i naše možnosti stran předcházení záchvatu. Máme li již zjiště-
né onemocnění žlučníku-vícečetné kameny žlučníku, vleklý zánět žlučníku (nebo obojí),
měli bychom podstoupit chirurgické odstranění žlučníku, dovoluje-li nám to náš zdravotní
stav. Ani odstranění žlučníku nás však nezbavuje nutnosti trvalého dodržování dietního
režimu, tj. jíst jídla netučná a nedráždivá v menších porcích.
Jak se problémy se žlučníkem léčí?
Hladovka, příjem nitrožilně, klid na lůžku, teplý obklad do podjaterní krajiny (není li přítomen zánět), léky na uvolnění spasmu svaloviny-tzv.spasmolytika, léky na bolest. V případě rozvoje zánětu antibiotika a led do podjaterní krajiny. Jedinou účinnou terapií řešící situaci je chirurgické odejmutí žlučníku, a to buď akutně, nebo po zklidnění stavu dle rozhodnutí lékaře.
Jaká je první pomoc, kterou můžu poskytnout sama?
Již nic nejíst a nepít, v případě, že máte k dispozici lék na uvolnění spasmu svaloviny (např.
Buscopan) nebo na bolest (např. Algifen) již dříve na potíže předepsaný lékařem (t.j.nejste
na tyto léky alergičtí a nemáte další choroby, které by vylučovaly užití těchto léků), vezměte
si takový a lék. Pokud lze ovšem bolest ještě snést, je lépe žádné léky nebrat, aby nebyl zkreslen obraz choroby pro vyšetření lékařem. Především co nejdříve zajistěte dopravení pacienta na chirurgickou pohotovost příslušné nemocnice s lůžkovým oddělením.
Pálení žáhy:
Proč vzniká pálení žáhy?
Pálení žáhy je palčivý pocit za hrudní kostí, vyzařující směrem nahoru až do úst, někdy
i do levé poloviny hrudníku či do zad, který je způsoben podrážděním sliznice dolního
jícnu neobvyklým obsahem ze žaludku nebo z dvanácterníku, především žaludeční kyse-
linou nebo žlučí.
Tento obsah se dostane do jícnu v důsledku špatné funkce dolního jícnového svěrače.Toto
onemocnění má asi 2-5% naší populace. Nicméně občasné pálení žáhy během života zažije
asi 20-40% naší populace. I při dobré funkci dolního svěrače jícnu se může dostat obsah
žaludku a dvanácterníku do jícnu při zvýšeném tlaku v žaludku nebo v břiše, nebo v závislosti
na poloze těla, například po „přejezení,“zvedání těžkého břemene nebo při předklonu či poloze na břiše, či u osob s obesitou. Pálení žáhy může být způsobeno i u zdravých lidí po požití některých pokrmů, jako například citronové šťávy, kávy či bílého vína.
Dalším případem výskytu pálení žáhy u zdravých lidí je těhotenství, kdy k němu dochází
v důsledku zvýšení nitrobřišního tlaku a v důsledku hormonálních změn ovlivňujících funkci
dolního svěrače jícnu.
Jak mu předejít?
U zdravých lidí s normální funkcí dolního jícnového svěrače stačí dodržovat zásady zdravé
výživy. Vyhýbat se potravinám, o kterých z dřívější doby víme, že nám tyto potíže způsobují
a nejíst najednou velké objemy jídla-čili nepřecpávat se. U lidí s obesitou je vhodné snížení
váhy. Není dobré jíst 2 hodiny před spaním, protože v poloze v leže při přeplněném žaludku
odpadá ochranná funkce gravitace a žaludeční obsah se snadněji dostane do jícnu.
U lidí s porušenou funkcí dolního jícnového svěrače je nutno přistoupit k přísnějším opatřením. Z diety vyloučit jídla tučná, čokoládu, alkohol, citrusy a rajské šťávy, kávu, nejíst 2–3 hodiny před spaním, jíst přes den častěji v malých porcích a ve spánku zajistit zvýšení hlavové části postele o 10–12 cm. Není vhodná delší práce v předklonu a zvedání těžkých břemen.
Po vyšetření lékařem u takovýchto lidí lze potlačit pálení žáhy pomocí léků na snížení
tvorby žaludeční kyseliny nebo ovlivnění svalové činnosti jícnu, dolního jícnového svěrače
a žaludku. Při neúspěchu výše uvedených opatření je možno pokusit se i o léčbu chirurgickou.
Stres a jídlo (žaludeční vředy):
Jak negativně stres ovlivňuje naše trávení?
Stres a obzvláště stres dlouhodobý výrazně ovlivňuje funkci zažívacího traktu. V jeho důsledku vznikají především takzvané funkční poruchy a to jak jícnu, tak i žaludku a střeva,
projevující se rozmanitými příznaky: bolestí na hrudi při poruše polykání a váznutí soust,
bolesti v oblasti žaludku, nevolností, zvracením, pocitem předčasného nasycení, nechutenstvím, pocitem plnosti a tlaku, nadýmáním, zvýšenou plynatostí, bolestmi břicha, průjmy či zácpou.
Stres však může být jedním z vyvolávajících faktorů i žlučníkového záchvatu či vředové
choroby žaludku a dvanácterníku.
Mezi lidmi je rozšířené úsloví,budu z tebe mít žaludeční vředy.Jak hodně ovlivňuje
psychika tento zdravotní problém?
Vznik žaludečního vředu souvisí v podstatě s porušením rovnováhy mezi produkcí žaludeční
kyseliny a ochranou sliznice žaludku ve prospěch žaludeční kyseliny a následným poškozením stěny žaludku (popřípadě dvanácterníku). Zde samozřejmě vůdčí roli hrají faktory, jako jsou bakteriální infekce sliznice žaludku či požívání léků s „vředotvornými „ vedlejšími účinky, především při jejich dlouhodobém užívání nejčastěji při bolestech páteře a kloubů, ale i u jiných onemocnění. Nicméně role stresu, hlavně opakovaného nebo dlouhodobého, je nesporná, neboť zde dochází ke zvýšení hladin některých látek, jež podporují vychýlení výše zmíněné rovnováhy ve „prospěch „ žaludeční kyseliny.
Jaká je nejlepší prevence žaludečních vředů?
Nejlepší obranou před vznikem žaludečního vředu je v podstatě pohoda a pravidelný
stravovací režim. Přičemž není ani tak důležité co jíme, ale jak to jíme. Měli bychom dodržovat pravidelnost každodenního příjmu stravy, jíst v klidu a pomalu, snad jen se vyvarovat ostřejšího koření, většího množství alkoholu, kávy a silného čaje. Dalšími faktory jsou dostatek pravidelného spánku, vyhýbání se dlouhodobé či opakované stresové zátěži, vyhýbání se kouření a neužívat dlouhodobě léky, které mohou svými vedlejšími účinky způsobit vředy. Pokud jsme již vředy měly a máme v žaludku prokázanou přítomnost bakterie zvané Helicobacter pylori, je na místě týden trvající léčba antibiotiky.