Pozor na zažívání

Jak se nejlépe starat o své zažívání, abych neměl (a) zdravotní problémy? 

Jíst je nutno vyváženě. To znamená, že jíst se musí přiměřené množství stravy se

správným podílem jednotlivých složek (sacharidů-cukrů, tuků, bílkovin), které kryjí

naši potřebu energie, a k tomu potřebné množství vitamínů, stopových prvků a vlákniny,

doprovázené dostatečným pitným režimem.Celá dávka za den požitého jídla musí být

rozvržena do co možná  nejvíce jednotlivých porcí (snídaně-svačina-oběd-svačina-večeře),

a to v pravidelných intervalech.  

Dostatečné množstvím stravy je závislé na naší každodenní aktivitě. Průměrný muž

za den bez pracovní aktivity potřebuje asi 2000 kcal (u žen poněkud méně v poměru k

jejich hmotnosti), s tím, že lidé se sedavým zaměstnáním (studující, úředníci, apod.) potře-

bují k tomu dalších 500 kcal, například lesní dělník (který skutečně pracuje) potřebuje

navíc dalších 3000 kcal. Dále je třeba vzít v úvahu další např. sportovní aktivity, 1 hodina

chůze rychlostí 4 km/hod. odpovídá výdeji 140 kcal, jízdy na kole 175 kcal, tance 240 kcal

a tak dále. Na obalech potravin máme jejich energetickou hodnotu uvedenu v kcal nebo

kJ (nebo v obou hodnotách) – přičemž 1 kcal (kilokalorie) = 4.2 kJ. (kilojoule). 

Správná  skladba stravy znamená, že 50-55% výše uvedené potřeby energie přijmeme

v sacharidech potažmo v cukrech,30-35% v tucích včetně v reklamách tolik propagovaných

nenasycených mastných kyselinách,a 10-15% v bílkovinách.(asi 1 gram na každý náš kilogram denně),k tomu je nutné příslušné množství stopových prvků,vitamínů a vlákniny-

té asi 25 g denně. 

Rozvržení stravy je obecně vhodné na menší porce v častějších (pravidelných) intervalech.

Tuto podmínku je zvláště  u lidí zaměstnaných obtížné splnit. Proto je dobré se jí alespoň co nejvíce přiblížit, jak nám to umožňuje náš denní režim s důrazem na pravidelnost příjmu.

Každé jídlo je třeba konzumovat pomalu, v klidu a pohodě. Nemáme-li z důvodů pracovního

vytížení tuto možnost, je vhodné ve stanovenou dobu jen „něco menšího zakousnout“ a řádné

jídlo odložit na pozdější dobu. 

Obecně platí, že bychom měli jíst jídla méně kořeněná, bez přepálených tuků, nenadýmavá,

ale na druhé straně každý má jiné chutě a záliby a úzkostlivé dodržování obecných pravidel

zdravé výživy (kdy člověk zachovává dietu zbytečně přísnou a nechutnou) může vést k psychické rozladěnosti, jež nepřispívá k dobrému zažívání. Tomu ostatně škodí veškeré

stresové situace v práci i v osobním životě, kterým je nutno se naučit vyhýbat. Ve výhodě

jsou jedinci zpracovávající  bouřlivé výlevy neurotických nadřízených i ostatních spoluobčanů

systémem “jedním uchem tam, druhým ven“. Ke správnému zažívání nedílně patří dostatek

spánku a odpočinku, přiměřené rekreace. Tělesná práce má být vystřídána klidem, duševní

práce fyzickou činností  a sportem. Snažíme se rozumně omezit škodlivé návyky-nadměrná

konzumace alkoholu, kávy a kouření, o požívaní tvrdších drog nemluvě.

U nemocných lidí je třeba dočasně nebo trvale dodržovat dietní režim v obměněné

formě dle charakteru nemoci dle rad ošetřujícího lékaře. 

Jaké  zdravotní následky má  vánoční přejídání  a divoké kombinace jídel? 

Stejné následky jako přejídání se v kteroukoliv jinou část roku-především pocity tíže v

žaludku, pálení žáhy při přeplněném žaludku, nadýmání, zvýšenou plynatost, průjmy, případně zvracení. Dráždivé jsou především potraviny tučné, aromatické, upravené zahříváním vysokými teplotami (pečené, smažené, pražené), jakékoliv potraviny v nadměrném objemu.

Náš organismus se brání tím, že se snaží nestrávené zbytky stravy odstranit-průjmem nebo

zvracením. Tyto příznaky jsou víceméně normální odpovědí normálního zažívacího traktu

na nenormální příjem, ale přejídání může způsobit i vyloženě akutní chorobné stavy-např.

akutní žlučníkový záchvat.

U lidí, kteří již mají nějaké dlouhodobé onemocnění vyžadující dietu, porušení dietního režimu vede ke zhoršení jejich choroby. Klasickým případem jsou pacienti s cukrovkou, kteří

konec vánočních svátků tráví na nemocničním lůžku.   

Jak poznat akutní  žlučníkový záchvat? 

Náhle vzniklá bolest bez předchozích varovných příznaků, zpravidla pozdě večer nebo

k půlnoci, v oblasti pod pravým žeberním obloukem nebo ve střední části nadbřišku, ale

v menším počtu případů může být i pod levým podžebřím či kolem pupku. Bolest bývá

intenzivní a bez velkých výkyvů. Postupuje v klasickém případě podél pravého žeberního

oblouku do zad či k lopatce. Trvá 30 minut i déle, ovšem mnohahodinová bolest již svědčí

a další komplikaci-zánětu žlučníku,zánětu slinivky nebo ucpání vývodu žlučníku .

V takovém případě se objevuje i intenzivní zvracení žaludečního obsahu, bez následné

úlevy, zvýšené teploty a třesavka

Objeví-li se jakákoliv náhle vzniklá silná bolest břicha, neuděláte chybu, necháte-li se

ihned dopravit k vyšetření na chirurgickou pohotovost. Nesedejte však sami za volant.  

Jak mu předejít? 

Provokujícím momentem může být tučná či objemná strava, fyzická námaha, prochlazení,

rozrušení. Z toho vyplývají i naše možnosti stran předcházení záchvatu. Máme li již zjiště-

né  onemocnění  žlučníku-vícečetné kameny žlučníku, vleklý zánět žlučníku (nebo obojí),

měli bychom podstoupit chirurgické odstranění žlučníku, dovoluje-li nám to náš zdravotní

stav. Ani odstranění žlučníku nás však nezbavuje nutnosti trvalého dodržování dietního

režimu, tj. jíst jídla netučná a nedráždivá v menších porcích.  

Jak se problémy se žlučníkem léčí?

Hladovka, příjem nitrožilně, klid na lůžku, teplý obklad do podjaterní krajiny (není li přítomen zánět), léky na uvolnění spasmu svaloviny-tzv.spasmolytika, léky na bolest. V případě rozvoje zánětu antibiotika a led do podjaterní krajiny. Jedinou účinnou terapií řešící situaci je chirurgické odejmutí žlučníku, a to buď akutně, nebo po zklidnění stavu dle rozhodnutí lékaře.

Jaká  je první pomoc, kterou můžu poskytnout sama?

Již nic nejíst a nepít, v případě, že máte k dispozici lék na uvolnění spasmu svaloviny (např.

Buscopan) nebo na bolest (např. Algifen) již dříve na potíže předepsaný lékařem (t.j.nejste

na tyto léky alergičtí a nemáte další choroby, které by vylučovaly užití těchto léků), vezměte

si takový a lék. Pokud lze ovšem bolest ještě snést, je lépe žádné léky nebrat, aby nebyl zkreslen obraz choroby pro vyšetření lékařem. Především co nejdříve zajistěte dopravení pacienta na chirurgickou pohotovost příslušné nemocnice s lůžkovým oddělením. 

Pálení  žáhy:

Proč  vzniká pálení žáhy? 

Pálení žáhy je palčivý pocit za hrudní kostí, vyzařující směrem nahoru až do úst, někdy

i do levé poloviny hrudníku či do zad, který je způsoben podrážděním sliznice dolního

jícnu neobvyklým obsahem ze žaludku nebo z dvanácterníku, především žaludeční kyse-

linou nebo žlučí.

Tento obsah se dostane do jícnu v důsledku špatné funkce dolního jícnového svěrače.Toto

onemocnění má  asi 2-5% naší populace. Nicméně občasné pálení žáhy během života zažije

asi 20-40% naší populace. I při dobré funkci dolního svěrače jícnu se může dostat obsah

žaludku a dvanácterníku do jícnu při zvýšeném tlaku v žaludku nebo v břiše, nebo v závislosti

na poloze těla, například po „přejezení,“zvedání těžkého břemene nebo při předklonu či poloze na břiše, či u osob s obesitou. Pálení žáhy může být způsobeno i u zdravých lidí po požití některých pokrmů, jako například citronové šťávy, kávy či bílého vína.

Dalším případem výskytu pálení žáhy u zdravých lidí je těhotenství, kdy k němu dochází

v důsledku zvýšení nitrobřišního tlaku a v důsledku hormonálních změn ovlivňujících funkci

dolního svěrače jícnu. 

Jak mu předejít?

U zdravých lidí s normální funkcí dolního jícnového svěrače stačí dodržovat zásady zdravé

výživy. Vyhýbat se potravinám, o kterých z dřívější doby víme, že nám tyto potíže způsobují

a nejíst najednou velké  objemy jídla-čili nepřecpávat se. U lidí s obesitou je vhodné snížení

váhy. Není dobré jíst 2 hodiny před spaním, protože v poloze v leže při přeplněném žaludku

odpadá ochranná  funkce gravitace a žaludeční obsah se snadněji dostane do jícnu.

U lidí s porušenou funkcí dolního jícnového svěrače je nutno přistoupit k přísnějším opatřením. Z diety vyloučit jídla tučná, čokoládu, alkohol, citrusy a rajské šťávy, kávu, nejíst 2–3 hodiny před spaním, jíst přes den častěji v malých porcích a ve spánku zajistit zvýšení hlavové části postele o 10–12 cm. Není vhodná delší práce v předklonu a zvedání těžkých břemen.

Po vyšetření lékařem u takovýchto lidí  lze potlačit pálení žáhy pomocí léků na snížení

tvorby žaludeční kyseliny nebo ovlivnění svalové činnosti jícnu, dolního jícnového svěrače

a žaludku. Při neúspěchu výše uvedených opatření je možno pokusit se i o léčbu chirurgickou.

Stres a jídlo (žaludeční vředy): 

Jak negativně stres ovlivňuje naše trávení? 

 

Stres a obzvláště stres dlouhodobý výrazně ovlivňuje funkci zažívacího traktu. V jeho důsledku vznikají především takzvané funkční poruchy a to jak jícnu, tak i žaludku a střeva,

projevující se rozmanitými příznaky: bolestí na hrudi při poruše polykání a váznutí soust,

bolesti v oblasti žaludku, nevolností, zvracením, pocitem předčasného nasycení, nechutenstvím, pocitem plnosti a tlaku, nadýmáním, zvýšenou plynatostí, bolestmi břicha, průjmy či zácpou.

Stres však může být jedním z vyvolávajících faktorů i žlučníkového záchvatu či vředové

choroby žaludku a dvanácterníku.

 

Mezi lidmi je rozšířené  úsloví,budu z tebe mít žaludeční vředy.Jak hodně ovlivňuje

psychika tento zdravotní problém?

Vznik žaludečního vředu souvisí v podstatě s porušením rovnováhy  mezi produkcí žaludeční

kyseliny a ochranou sliznice žaludku ve prospěch žaludeční kyseliny a následným poškozením stěny žaludku (popřípadě dvanácterníku). Zde samozřejmě vůdčí roli hrají faktory, jako jsou bakteriální infekce sliznice žaludku či požívání léků s „vředotvornými „ vedlejšími účinky, především při jejich dlouhodobém užívání nejčastěji při bolestech páteře a kloubů, ale i u jiných onemocnění. Nicméně role stresu, hlavně opakovaného nebo dlouhodobého, je nesporná, neboť zde dochází ke zvýšení hladin některých látek, jež podporují vychýlení výše zmíněné rovnováhy ve „prospěch „ žaludeční kyseliny.  

Jaká  je nejlepší prevence žaludečních vředů?

Nejlepší obranou před vznikem žaludečního vředu je v podstatě pohoda a pravidelný

stravovací režim. Přičemž není ani tak důležité co jíme, ale jak to jíme. Měli bychom dodržovat pravidelnost každodenního příjmu stravy, jíst v klidu a pomalu, snad jen se vyvarovat ostřejšího koření, většího množství alkoholu, kávy a silného čaje. Dalšími faktory jsou dostatek pravidelného spánku, vyhýbání se dlouhodobé či opakované stresové zátěži, vyhýbání se kouření a neužívat dlouhodobě léky, které mohou svými vedlejšími účinky způsobit vředy. Pokud jsme již vředy měly a máme v žaludku prokázanou přítomnost bakterie zvané Helicobacter pylori, je na místě týden trvající léčba antibiotiky.