Pověry po porodu

Šestinedělka by neměla chodit na návštěvy a návštěvy k ní. Nosí to prý smůlu. Tato pověra pravděpodobně pramení ze strachu z nemocí, které se na oslabený organizmus po porodu maminky a čerstvého miminka, můžou přenést. I dnes lékaři doporučují minimalizovat návštěvy. V některých porodnicích dokonce na oddělení šestinedělí, nesmí ani sourozenec do 10 let. „Moji rodiče šestinedělí pečlivě dodrželi, ani já k nim nesměla. Opravdu si vystačili jen s fotkami a přišli si pochovat miminko až den po šestinedělí. Ostatní návštěvy jsem pouštěla, i když velmi omezeně, spíš než že bych se bála o zdraví, chtěla jsem se co nejvíce věnovat miminku a poznat ho.“ Vypráví Veronika.

Stříhání miminek

Některá miminka mají už v půli roce dlouhé vlásky, které jim padají do očí a vadí jim. U holčiček to většino spraví gumička nebo sponka, ale co s kluky? Stará pověra praví, že dítě se do roka nesmí stříhat, protože se m tím zkracuje život. Tato pověra však není nijak podložená. „Honzíka jsem přistřihla už v půli roce, opravdu měl tak dlouhé vlasy, že i jemu vadily. Mě na stříhání nepřišlo nic zvláštního, ale babičky se mohly zbláznit. A všechny mámy kolem mě také upozornily na pověru. Já na to ale nevěřím.“ Kroutí hlavou Magda.

Ke stříhání se váže ještě jedna pověra, dětem by se prý měly v roce vlásky ostříhat úplně nakrátko, či dohola a pak stříhat co nejčastěji, aby byly kvalitní a husté. Některé maminky pak váhají, jestli batole bez vlasů, které potkají venk, není vážně nemocné… Kvalita vlasů je ale dána geneticky a také péčí, časté stříhání, to neovlivní.

Některé babičky děsí maminky také uhranutím. To se prý může stát, pokud se na dítě podívá někdo cizí do kočárku nebo kdekoliv. Po takovém pohledu má být dítě neklidné a plačtivé, i když se upokojí, je už uhranuté. Pak se doporučje koupel v šalvěji (poraďte se v lékárně, jestli vašemu miminku neuškodí). Proti uhranutí prý zabárá červená stužka uvázaná na ručičku nebo nožičku miminka. Červená barva by měla pomoci také na kočárku nebo doplňcích, které má miminko v kočárku nebo postýlce. „Já nad uhranutím nikdy nepřemýšlela, ale nahlodala mě slovenská babička. Koupila jsem kočárek s červenými prvky a ty jsem použila i v postýlce na povlečení. Na nožičce nosila Elinka červený náramek. I tak jsem byla nervózní, když zaplakala, jakmile se na ni někdo podíval, byť jsem toho člověka znala. Myslím, že je to tak, že se každý něčeho bojí a o dítě několikanásobně. Dřív se tak asi vysvětloval nevysvětlitelný pláč, dnes ale víme, že miminko trápí prdíky, je unavené nebo tak.. Ale bylo by lepší, kdyby takové pověry neexistovaly, člověk nad tím pak moc přemýšlí.“ Uzavírá Dana.

Znáte nějaké další pověry? A věříte na ně?