Poslední přípravy

Bylo mi doporučeno hned několik lékařů mladších ročníků a tak jsem se rozhodla a šla se zeptat zda nás vezmou, k mému údivu mi bylo sděleno, že mají plno a děti už nepřijímají, byla jsem zoufalá a tak jsem se sestřičky tedy zeptala kam mám jít, když mají plno, poradila mi dětskou lékařku, které je již přes 50let, že ta ještě plno nemá a tak jsem se pro ni rozhodla. Taky co mi zbývá když je situace s dětskými lékaři tak zoufalá, je jich málo a těch mladších úplně nejméně. Jen doufám, že paní doktorka bude ordinovat ještě nějakou dobu, abychom nemuseli za chvíli hledat jiného lékaře. Vůbec by mě nenapadlo, že bude takový problém si najít lékaře pro dítě, nemělo by být samozřejmostí, že jich bude dostatek? Taky se může stát, že při dnešní porodnosti budou mít za chvíli plno všichni a kam pak budou mámy s dětmi chodit, to tedy nevím. Poté jsem se chystala připravit všechny věci, které mám mít pro sebe a prcka do porodnice, když jsem s tím začala, zjistila jsem, že se mi všechno co nám nadiktovali do tašky ani nevejde, není divu, když musím mít pleny pro miminko, přebalovací podložky, kosmetiku pro mimčo, oblečení pro mimčo, pro sebe vložky, vložky do podprsenky a taky staré tričko na porod, které se pak vyhodí a spoustu dalších věcí. Když se nad tím zamyslím, tak pak nechápu proč si platím zdravotní pojištění. Budu platit za pobyt v nemocnici, ve které dostanu tak maximálně najíst a ostatní si musím sebou přinést. Sociální případy nemusí platit nic a ještě všechno dostanou. Jak je to možné, že když pracuji, tak si musím všechno ještě zaplatit a ti co nepracují a pobírají sociální dávky mají všechno zadarmo? To přece není normální. Jinak se začínám porodu tak trochu obávat, prcek se nám ještě neotočil a tak pořád doufáme, že se ještě otočí, i když jemu se zjevně líbí v poloze hlavičkou nahoru. Babička mě uklidňuje, že se otočí až bude čas a je fakt, že měla zatím ve všem co se mého těhotenství týká pravdu, tak se tomu snažím věřit, ale čím blíže je porod, tak tím více se začínám smiřovat s tím, že už zůstane tak jak je. Taky mě zajímalo jak vypadají poslíčci, teda spíš co bych měla cítit a tak když mě začalo pobolívat v podbřišku zeptala jsem se mé lékařky zda už je to ono a prý není. Břicho už mi šlo dolů a tak se teď trochu bojím každého dne kdy nastane porod a jestli to vůbec poznám. Prý to poznám určitě, ale když jsem nepoznala, že ta bolest která se mi občas objevuje nejsou poslíčci, budu si jistá že už mám jet do nemocnice k porodu? Naštěstí má v mém termínu manžel dovolenou, tak nebudu doma sama a když něco tak na to budeme dva. Taky si chce vzít týden dovolené až půjdeme z porodnice, to budu moc ráda, alespoň v prvních dnech nebudu na všechno sama. Myslím, že by mělo být samozřejmostí, že otec dostane alespoň týden dovolené když mu pustí manželku či družku z porodnice domů, dost by se tím ženám pomohlo alespoň v prvních dnech. Četla jsem, že v jiných zemích je to už zavedeno. Také by se tím mohli naši zákonodárci začít zabývat, alespoň by udělali zase něco dobrého pro rodinu.