Otazníky kolem mrtvého

Pravda, Vlastíku, přitakal poručík Gall,

Za chvilku seděli ve voze, les, kde se střílelo, zůstal

daleko za nimi, vystřídaly ho louky, ubíhající k nízkým

pahorkům, jež brzy nato vystřídaly vysoké věže města, ke

kterému rychle mířili.

Kapitán je uvítal s dýmkou v ruce. Pozorně vyslechl

zprávu, kterou mu podal poručík Gall.

Víte vůbec, jak se ten mrtvý jmenuje?

Rudolf Turek, odpověděl Vlastimil Křížek. V kapse sice neměl

občanku, ale zato průkaz diabetika a pár kostek cukru.

A co bydliště?

To tam má taky, přidal se poručík. Možná, že by bylo dobře

zajet se tam podívat. Stejně musí někdo informovat rodinu, má-li

jakou – a zjistit něco o tom zastřeleném. To nemůže

být na škodu.

Hodláš vytvořit portrét oběti místo portrétu pachatele? namítl

kapitán. Ostatně – ty si stejně nedáš říct!

Mohl bych s sebou vzít Vlastíka, ten vydoluje z jalový krávy

tele!

Kapitán nic nenamítal a tak se oba jeho podřízení vydali na

cestu k malému městečku poblíž Písku. Jmenovalo se Pěnovce.

Za malou chvíli vystoupili z vozu. Jestli chceš, pusť se do toho.

Tobě spíš něco řeknou, než mně! navrhl Viktor Gall.

Křížek se rozhlédl a zamířil k malému hostinci.

Poručík se zatím pohodlně uvelebil na zadním sedadle a málem

usnul.

Vstávej! vzbudil ho za chvíli Křížek. Někdo ho nejspíš

zastřelil úmyslně. Já na jeho místě bych to možná udělal

taky.Všichni říkají, že to byl pěkný grázl, sbíral o lidech

skrývané věci a potom pod pohrůžkou, že je zveřejní, z nich

tahal prachy, až tím některé přivedl na buben,

A potom šlo všechno ráz naráz.

Kapitán se souhlasem prokurátora nařídil prohlídku Turkova

bytu. Ten vlastnil několik zbraní, náboj jedné z nich se

shodoval s oním, který byl nalezen v těle mrtvého.

Ostatní nám už nepřísluší, řekl kapitán. Ovšem případ tím

zdaleka nebyl vyřešen. Zbývalo zjistit, kdo byl ten, kdo

Turka zastřelil. Objevili jednu starou paní, jejíhož strýce

také vydíral. Řekla jim ještě několik jmen.

Ale jak chceš zjistit, který z nich to je? podotkl Vlastík

k poručíkovi.

Nebude to tak těžké, Dotyčný, z kterého vydoloval všechny

peníze, nebyl totiž opatrný. Zřejmě se chtěl přesvědčit, že je

mrtvý, protože tělem hýbal. A tak se Turkovi zachytil

na rukávě nepatrný vlas. Budeš se smát, ale byl to chlup

z kočky.Pak už jen zbývalo najít tu kočku. Měl ji jen jeden

z podezřelých. Nejdříve sice zapíral, ale potom to vzdal.

A dál to už není věc kriminálky.

Už je pozdě, řekl kapitán. Hodíš mě domů, Viktore?

Když ujížděli klikatou silnicí vzhůru, svítila na nebi

jediná hvězda, vzdálená, netečná k malicherným lidským

lidským záležitostem…