Očkování na cestu do zahraničí


dp10304435Další očkování záleží na posouzení zdravotního rizika v určité oblasti, která závisí na:

  • ročním období
  • délce pobytu
  • hygienických podmínkách země
  • zdravotním stavu člověka
  • na epidemiologické situaci v zemi
  • žluté zimnici
  • malárii (výskyt v tropické Africe, Jižní a Střední Americe, Asii a v Turecku), přenáší ji komáři a může být i smrtelná, prevence se provádí formou tablet
  • břišnímu tyfu
  • choleře (výskyt Čína a Japonsko)
  • zánětu mozkových blan
  • hepatitidě a a b
  • záškrtu (výskyt Rusko a Ukrajina)
  • dětské obrně
  • vzteklině
  • tetanu

Podle aktuálních údajů o výskytu nemoci může lékař doporučit očkování proti:

Nic nezkazíte ani tím, pokud přidáte i očkování proti klíšťové encefalitide a infekční žloutence.

 

Klíšťová encefalitida

Chystáme-li se spát v přírodě, měli bychom nechat sebe i naše děti naočkovat proti klíšťové encefalitidě, zánětu mozkových blan přenášenému klíšťaty, která jsou rozšířena na severu a ve středu Evropy. Inkriminovanými místy jsou zejména okolí řek a vodních nádrží. Obvykle v zimních měsících se aplikují první 2 dávky v rozmezí 1-3 měsíců. Třetí injekce má být aplikována 9-12 měsíců po druhé dávce. K získání imunity je třeba očkování opakovat každé 3 roky. V tomto období je možné použít zrychlené schéma očkování.

Infekční žloutenka

Další druh očkování, který spolehlivě chrání je očkování proti infekční žloutence. Měli pamatovat především na očkování dětí. Virus žloutenky způsobuje infekční zánět jater, který může skončit i trvalým poškozením tohoto orgánu s celoživotními následky. Virus typu A způsobuje tkz. žloutenku infekční typu A, přenášenou z nakaženého jedince přímým kontaktem, případně infikovanou vodou, potravinami, mlékem. Virus infekční žloutenky typu A vstupuje do organismu ústy. Druhým typem je žloutenka sérová, jejíž původce, virus typu B, je přenášen krví při transfůzích, operačních výkonech, odběrech krve a kontaktu s nemocnými. Velmi často onemocní žloutenkou narkomani, kteří používají hromadně jednu injekční jehlu na aplikaci drogy. Dnes je známo, že přenos obou typů žloutenky může být kombinovaný a cesty nákazy nelze striktně oddělovat. Vakcinace je důležitá hlavně proto, že hygienické možnosti na našich cestách jsou často omezené a úroveň hygieny v zemi, kam cestujeme různá. Očkování se doporučuje do všech zemí Afriky, Severní i Jižní Ameriky, některých zemí Austrálie a také pro Evropské země. Je možné se nechat očkovat jak proti hepatitidě typu A (2 dávky v rozmezí 6-18 měsíců), tak hepatitidě typu B (3 dávky), případně jednou vakcínou proti typům A i B (3 dávky).

dp6306305Žlutá zimnice

Jedná se o akutní infekční onemocnění, projevující se těžkou žloutenkou a krvácením. Původcem je virus, který je přenášen komáry. Očkování je povinné pro řadu zemí Afriky, Střední a Jižní Ameriky, které vyžadují Mezinárodní očkovací průkaz. Řada států očkování vyžaduje, i když se u nich žlutá zimnice nevyskytuje, ale cestovatel přijíždí ze země, kde se s ní mohl setkat. Zejména nemá-li potvrzení o tom, že cestoval mezinárodní leteckou dopravou. Je dobré se informovat na nutnost očkování, pokud směřujete do rovníkových oblastí výše zmíněných kontinentů. Očkování je třeba si zajistit v předstihu.

Malárie

Nejznámější cestovatelská choroba, o jejíž vymýcení se zatím marně snaží Světová zdravotnická organizace. Je to parazitální onemocnění, původcem je prvok (plasmodium) a přenašečem komár rodu Anopheles. Projevuje se opakujícími se záchvaty horečky, třasavky, zimnice, bolestí a blouzněním. V důsledku rozpadu červených krvinek dochází ke chudokrevnosti. Hrozí v oblastech tropické Afriky – jižně od Sahary, dále v Iráku, Iránu, Jemenu, Ománu, Saudské Arábii a Turecku, z asijských zemí můžeme jmenovat Čínu, Malajsii, Indonésii, Kambodžu, Laos a Vietnam, a tropy a subtropy Jižní Ameriky. Největším nebezpečím pro turistu jsou samozřejmě močály plné komárů, avšak pozor, spolehlivé očkování proti malárii neexistuje! Jedinou ochrannou je prevence – dostatek insekticidů proti komárům, repelentů, vyhýbání se místům, kdy by se mohli nakažení komáři vyskytovat, používání moskytiér, zakrývání co největšího povrchu těla oděvem a preventivní užívání antimalarik.

Tyfus

Tyfus je prudké infekční střevní onemocnění způsobené bakterií Salmonella typhi. Můžeme se nakazit v zemích, kde jsou problémy s hygienou. Týká se to obecně Asie, Jižní Ameriky, Afriky a východní Evropy. Zdrojem nákazy je bacilonosič, který vylučuje bakterie stolicí a močí. Kontaminací vody a potravin, případně i osobním kontaktem (podáním ruky) se bakterie přenesou na zdravého jedince. Proti tyfu lze očkovat a očkování se vřele doporučuje.

Cholera

Vyskytuje se v Asii (zejména Indie v údolí řeky Gangy), Jižní Americe a Africe, ale můžeme se nakazit i v některých zemích bývalého Sovětského svazu, takže očkování by mělo být před vycestováním do této ciziny samozřejmostí. Bakteriální původce způsobuje velmi prudké vodnaté průjmy, podobné rýžové vodě, někdy se přidává i zvracení. Také cholera se přenáší vodou, potravinami a špinavýma rukama.

Meningokoková encefalitida

Původcem je bakterie meningokok (Neisseria meningitis), přenos nákazy se děje kapénkami nebo přímým kontaktem s nemocným. Onemocnění začíná jako zánět nosohltanu a spojivek, ale může skončit jako hnisavý zánět mozkových blan. Celoročně se vyskytuje po celém světě, ale v zemích tkz. meningokokového pásu je zvlášť častý od prosince po květen. Jedná se o země severní a střední Afriky, Saudskou Arábii, Indii a Nepál. Pokud se tam chystáte v tuto dobu, je dobré se nechat očkovat.

Japonská encefalitida typu B

Onemocněním přenášené komárem, původcem je virus. V důsledku nákazy probíhá akutní zánět centrální nervové soustavy, smrtelnost je poměrně vysoká. Vyskytuje se v Japonsku, přímořských oblastech zemí bývalého Sovětského svazu, Číně, Koreji, Indii a Indonésii. Také proti japonské encefalitidě existuje očkovací látka.

 

Zdroj: Okružní-plavby.cz, ordinace.cz

Foto: SAMphoto.cz