Ničí život svým dětem

Ano, mám alergii na tlusté mámy. Sama jsem ji měla a vím, jakému tlaku děti z takových rodin podléhají. Nepamatuji se, že bych měla pod stromečkem jiné oblečení než o dvě čísla větší, neustálé narážky, že málo jím, jsem hubená.. Byla mi zima, protože jsem hubená, byla jsem nemocná, protože jsem hubená, neměla jsem sílu v rukou, protože jsem byla hubená. Jako dítě jsem to nechápala a byla jsem ráda, že máme v mrazáku plno zmrzliny a na stolech sladkosti, které jsme si kdykoliv mohli brát. K letní večeři býval chleba se sádlem na denním pořádku. Při tomhle stylu stravování se divím, že se mi podařilo mít normální postavu a při 165 centimetrech jsem vážila 55 kilo. Dnes už vím, že snaha mámy o naši tloušťku byla léčením jejích komplexů z nadváhy. Bohužel můj bratr kvůli její výchově, nadváhou trpí a celý život se snaží držet diety. Mě trvalo dlouho, než jsem začala pít vodu místo limonády, jíst sýry místo salámů, naučit se vařit zdravá jídla místo omáček..

Po porodu mi z 20 zůstaly nahoře jen 2 kila. Jde to, člověk se nemusí omezovat v jídle, ale musí zkrátka vyhledávat vhodné potraviny. No a proč to vlastně píšu. Včera jsem byla s dvouletou dcerkou v mateřském centru. Měla s sebou k svačině Activii a nechybělo ani pár sušenek, o kterých jsem věděla, že je vyběhá (každý den chodíme min. na 2 hodiny ven). Jedna taková maminka, která mohla mít okolo sto kil, mi řekla, že by dítěti nikdy nedávala sladké, protože nechce, aby byl tlustý. No myšlenka dobrá, přesto její 18 měsíční syn měl už kolem 15 kil a pomalu se rýsoval do tučnosti své mámy. Nejdřív jsem si myslela, že má tedy asi nějako nemoc, ale pak pro něj vytáhla smetanový jogurt, na kterém bylo napsáno cukr – 25% denní dávky. A to pro dospělého. Tuku tam bylo 8%. A to klukovi nedá ani bonbon, nemusí, tohle bohatě stačí. Svačinku kluk ještě dokonal dvěma karbanátky a já přemýšlela, co bude mít asi k obědu…. A teď vážně nevím, jestli je opravdu tak hloupá, že si myslí, že se přibírá jen z cukru…

Další případ z okolí. Tlustá máma vypráví na hřišti, jak je pořád ještě zima a tak jsou raději doma. „On Tomík stejně nejraději kouká na pohádky, než by někam šel.“ Smutné je, že opravdu potkávám málo plnoštíhlých mamin s dětmi venku, ony prostě sedí doma a jejich děti pochytávají stejný životní styl.. A co teprve v řeznictví? Chodím k nám do krámku pro dětskou šunku a nejednou jsem potkala maminku, která pod záminkou rychlé svačiny, cpe dítěti do ruky párek.. Už jen představa, co v něm všechno je nebo spíš není, mě odrazuje.. Nedávno dokonce jedna z těchto matek, nabízela mé dvouleté dceři brambůrky a na mé odmítnutí se zeptala „Ona je ještě nejí?“

Když jdeme někam mezi děti a je tam nějaké tlusté, děti se ho straní. Takové děti si pak často vybíjí agresivitu z odmítnutí na jiných dětech, se všemi důsledky. Takový malý tlouštík má pořádnou sílu a když přetáhne poloviční dítě, je úraz na světě. Až půjdou do školky, do školy, budou se jim děti smát. V pubertě se budou trápit nenaplněnými láskami a při hledání práce, kde je potřeba reprezentovat vzhledem, nedostanou šanci. Prostě budou mít stigma na celý život a pokud budou mít děti, předají ho zase dál. Pokud nad svou váhou nezvítězí, hrozí jim předčasná smrt na kardiovaskulární nemoci, bude je trápit cukrovka, problémy s klouby z nadměrného zatížení…. Takovou budoucnost chcete pro své děti? Nejsem příznivkyní vyzáblé krásy z přehlídkových mol, ale i lehká nadváha je pořád lepší než obezita a nucení dětí ke stejným stravovacím návykům, jaké máte vy. Přiznám se, že tlustých dětí je mi líto a z jejich matek je mi zle. V 90% případů za tento stav nemůže nemoc, takže se zamyslete a udělejte s tím něco.