Nevěrný manžel 17

 

Teplé skoro letní počasí mi vlilo do žil novu energii a chuť na nový začátek. Přišlo to na mě nečekaně v noci. Měla jsem pootevřené okno a najednou zafoukalo, až jsem se oklepala a Nikolka se rozrušeně zavrtěla. Najednou jsem měla chuť se k někomu přitisknout. Odolala jsem pokušení vyndat z postýlky Nikolku, která už třetí noc spala v kuse až do čtvrté ráno a po kojení pokračovala až do osmé. Mám jít za Honzou nebo ne? Bylo to týden po naší velké hádce a trochu jsme spolu začali komunikovat, i když to stále bylo ve stylu: „Kup máslo.“ „Nezapomeň zaplatit složenky“…. Ale Nikolka nás pomalu začínala dávat dohromady. Spolu jsme se radovali nad jejími úspěchy, když si stoupla, když si poprvé dopravila lžičku do pusy bez ukápnutí kaše…

 

Tu noc jsem nenašla odvahu. Přitáhla jsem si peřinu až po bradu a uvažovala, jaké by to bylo, zase se tisknout k Honzovi, políbit ho… Na milování jsem neměla pomyšlení, to ne, stále mi tam totiž naskakoval obraz těhotné milenky. Ráno jsem se na Honzu nemohla podívat. I když jsem mu o myšlenkách v noci neřekla, nějak jsem se styděla. Jako bych dělala něco zakázaného. Ráno se do snění vrátila realita a s ní i myšlenky na to, jestli když Honzovi odpustím, nevrátíme se ke starému životnímu stylu, kdy jsem prakticky všechno doma dělala já a Honza chodil do práce a užíval si komfort, který jsem mu doma vytvářela. Jeho pomoc v domácnosti a starost o Nikolku mi totiž vyhovovala. Odpověď na otázky přišla už večer. Honza jakoby mi četl myšlenky, přinesl láhev vína..