Nevěrný manžel 14

V poradně mi poradili to, co jsem čekala, abychom spolu začali mluvit a vše si ujasnili, že Honza může bydlet s námi, jen v jiné místnosti, aby měl styk s dcerou a že se časem uvidí, jestli k němu znovu nenajdu důvěru. Ale pokud bych se rozhodla k rozvodu, bylo by to také jisté řešení. Jen byla potřeba urychleně pročistit vzduch. Psycholožka mi radila, ať počkám do dovolené, že to je ta pravá prověrka vztahu a pak se uvidí. Jak mám ale ten půlrok vydržet, mi neporadila.

Jakmile jsem večer uspala Nikolku, začala jsem nad vším přemýšlet. Můžu Nikolku připravit o tátu? Je to lepší teď, dokud je ještě miminko nebo mám čekat, až ho bude víc vnímat? Znovu dokola jsem si opakovala, jak je Honza pozorný táta, skvělý manžel… Jak Pikolce vysvětlím, že jiné děti maj tátu doma a ten její u nás nebydlí? A co peníze? Honza by určitě nebyl tak štědrý jako teď, když je odstěhovaný jen dočasně.

Nakonec jsem si sedla a sepsala papír pro a proti. Rozhodla jsem se to s Honzou ještě zkusit, ale určila jsem nemilosrdná pravidla. Bála jsem se, jak na ně bude reagovat, ale kdyby nesouhlasil, byla jsem rozhodnutá rozvod podepsat. Honzu jsem tak zatlačila do kouta, stejně jako to on udělal mě. Třesoucí se rukou jsem vytočila jeho číslo a pozvala ho na druhý den na oběd. Byl rád, ale v jeho hlase byl znát i náznak strachu. „Dobře mu tak.“ Pomyslela jsem si. Tu noc jsem skoro nespala, ale druhý den už konečně mělo přijít rozuzlení a já byla napjatá jako před maturitou. Chtěla už jsem to mít za sebou.