Nelinka a nemoci

Přes den spává dvakrát – dopoledne kolem desáté hodiny a odpoledne mezi třetí a čtvrtou hodinou, kdy mám čas udělat si kávičku a vydechnout si u časopisů pro maminky plných rad. V devátém měsíci Nelinka rozpozná oblíbené písničky a říkanky, na než reaguje smíchem. Je více zručnější, uzvedne najednou dvě hračky a bouchá s nimi o sebe.Začíná i pěkně brblat, první slabiky byly ba-ba, ma, da, ta…. Jakmile se u lezení ocitne u nábytku, kterého se pevně chytí, zkouší se zvedat, ale nožičky se jí rozjíždějí :-)Až se Neli začne pohybovat po všech čtyřech, musíme „poupravit“ byt. Schováme rozbitné předměty, těžké vázy, do elektrických zásuvek dáme krytky a na nějaký čas uklidíme i ubrusy ze stolů.Největší úklid nebezpečných věcí mě čeká asi v kuchyni. Marně ale přemýšlím, kam schovám všechny ty hrnce, misky a čistící přípravky, které mám v dolních skříních…Budu muset něco vymyslet. Stejné to bude i s kytkama, které máme ve stojanu a vyloženě si říkají o převrhnutí. Pokračuje v lekcích plavání. Nelinka to zvládá v pohodě. Už si zvykla na větší kolektiv a do vody se vyloženě těší. Už to není jako v první lekci, kdy v šatně plakala a při vstupu do bazenu se třepala zimou. Při vyslékání a oblékání musí mít v ruce hračku na uklidnění. Čvachtání se jí líbí stejně jako chytání veselých balónků, které instruktorka vhodí do vody. Tatínek nás nezapomene vyfotit. Musíme se babičkám a dědečkům pochlubit, jakého máme plaváčka :-) Po půlhodině jdeme do sauny, kde je příjemné teplo a Nelince se to zamlouvá. Naštěstí je venku také teplo (někdy pěkný HIC), a tak to není takový šok, jako kdybychom chodili do bazenu v zimních měsících a museli na sebe rvát svetry.I tak Neli dostala rýmu, ale žádná hrůza to nebyla. Venku je krásné počasí, skoro k opalování, tak jsme si pořídili opalovací krémy a na hlavu kloboučky. Protože už Nelinka vydrží sedět dost dlouho, skládáme kočárek z lehu do sedu, aby měla pořádný rozhled. A že je nač se koukat! Stromy, lidé, obchody, park, jízda vlakem…všechno ji zajímá a všemožně se z kočárů naklání. Musíme ji tedy přivazovat, aby nevypadla :-)))Až více povyroste, vyměníme kočárek za lehčí golfky. Tímto se s Vámi s Nelinkou loučíme, těším se na její další pokroky, radosti i starosti spojené s výchovou. Den po dni se učí něco nového a je obdivuhodné, kolik energie takový človíček má. Jsem ráda, že jsem dostala možnost se s Vámi podělit o „naše zážitky“ a nadále zůstanu věrnou čtenářkou jiných maminek.Mějte se krásně, maminka Hanka s Nelinkou