Místo milence nový byt

O mužích se praví, že si jako pejskové hájí své teritorium. Je pro ně podstatné, aby se nikdo nedostal dovnitř, co se děje uvnitř je absolutně nezajímá. Pro ženu je ale vnitřek podstatný. Její snahou je, jeskyni zútulnit, aby se rodina ráda vracela. Ovšem ženský princip má svá úskalí… Vnitřek jeskyně je hloubka v ženě samotné. Pokud žena stále uklízí, má především nepořádek sama v sobě. Muže tak dohání desinfekční domácností k šílenství. Co je nepořádek pro ni, není nepořádkem pro něho – často nechápe, že jeskyně není jen příbytek pro dobytek a už vůbec mu nedochází, proč by něco v jeskyni měnil a hlavně tak „často“!

Jenže ženy prý řeší novou životní etapu právě přestavbou bytu. Nový nábytek, nový styl, místo nepohodlného milence, staré práce, nudných koníčku. Pro ženu vše, co končí musí začínat uvnitř. V jeskyni… Každý nervový poryv a nálada, se odráží na jejím make-upu, výběru vůně, květiny, dekorace, či kompletně celého života…

Kdysi jsem snila o domečku, malé šikovné řadovce. Ale muž má jiné plány. Tchýně totiž žije sama v rodném domku nedaleko našeho města. Jakmile má manžel dovolenou, spěchá za matinkou, aby chalupu vyspravil, oprášil, o statek se postaral, svůj majetek zabezpečil. Čeká, že jednou, bude mít zase svůj pokoj jen pro sebe, a to se mu patrně splní, bude mít pro sebe celou chalupu. Dokonce úplně sám pro sebe. Já už si na byt zvykla a žít s nim v chalupě na vesnici rozhodně nehodlám. Ne, že bych mu to neříkala, ale nerespektoval to. Po čase, znáte to – manželství je kompromis, o tom prostě přestanete mluvit a naučíte se žít po svém. Také se na budoucnost těším, ale patrně jinak než můj muž, vidím v ní svobodu. On bude tam, já tady.

Každá nová etapa života pro ženu znamená změnu. Pro muže je každá změna cítit po práci. Věděl, že až půjde Kubík do školy, bude muset nutně vymalovat. Už když jsem byla podruhé těhotná tušil, že to bude holka a že určitě bude sestavovat novou dětskou stěnu. Jakou není podstatné, tu přeci vybírám já a už v prvním trimetru jsem taky měla absolutně jasno, kam ji pak postavím. A můj muž? Nejraději nosí ten účes, který mu docela slušel v letech, kdy se mu nejvíce dařilo. Nejčastěji se pídí po pokrmech, které mu připomínají dobu, kdy metabolismus fungoval na plné obrátky. Pokud by mne vyměnil není to pro něj důvod, aby přestal koukat na film, na který jsme koukali spolu a tulili se k sobě. Já, ale v náhlém pudu po změně vyměnila parfém, který mu teď nevoní (což ale není paradoxně nikam mířeno, prostě náhoda), a taky jsem v jednom prázdném týdnu bez manžela, prověřila stav účtu a kompletně přestavěla byt. Je mi v něm krásně…