Mámy mámám 2

Člověk si říká, že ho už nic nemůže zaskočit. Samozřejmě, je to nesmysl. Obzvláště, když máte děti. To je člověk překvapován neustále.
Moje dítě je tříleté a k jeho nejoblíbenějším hračkám patří mobil a počítač. Ne, nemyslete si, že jsem šílená. Samozřejmě, že má hračky. Co, hračky… Dokonce kupy hraček. Obrovský proutěný koš – převáželi jsme ho onehdá s kolegou z Polska a vyplnil celý prostor osobního vozu. Trochu kolegovi bránil v řízení. Já se dlouhé kilometry nemohla pohnout. A na hračky je nakonec malý. Autíčka parkují kolem něj, na něm. To ovšem mluvím jen o obýváku. Další koš trůní ložnici. Je o fous menší. Tím víc hraček se do něj nevejde. A aby toho nebylo málo ještě máme takový „boxík“ na kolečkách v kuchyni. Kromě toho jsou hračky všude. Autíčko s tankem na mě koukají zrovna teď z mého pracovního stolu. Lodičky se koupou v koupelně a snad jen záchod zůstal ušetřen.
Není to ovšem nic platné. My všichni – já tatínek a dva starší bratři – telefonujeme. Proto také on volá. Se sestřenicí Kačkou hodnotí události dne, občas brnkne i nějakému tomu svému kamarádovi. To, že mobil je nefunkční mu prozatím nevadí. Ppravý starý bez baterky je v pořádku, ovšem ten z hračkářství na milost nikdy nevzal.
S počítačem je to ještě horší. Zakoupili jsme dětský notebook – roztomilého myšáčka. „Kam dám cedečko se hrou?“ ptal se nechápavě. O dalším osudu počítače bylo rozhodnuto. Leží v koutě. Vedle koše.
Jednoduše řečeno
• Snaha vést k dítě ke hře s dřevěnými hračkami a vůbec pomůckami pro rozvoj myšlení a motoriky je předem odsouzena k nezdaru, když s vámi sdílejí domácnost i starší děti.
• Přesvědčování, že dítěti mobil do ruky nepatří se naprosto míjí účinkem.
• Veškeré náhražky jsou vyhazováním peněz.
• No a v neposlední řadě – když si na stará kolena pořídíte malé dítě, žádný koš není dost velký.

Prostě, když už máte dítě, je každá rada drahá. Proto budeme vděční za jakékoliv tipy, rady a nápady, které pomohou ostatním mámám přežít nelehké období života s našimi dětmi. Deset nejlepších rad každý měsíc uveřejníme v tištěném periodiku Moje rodina a já a jejich autory odměníme krásnými dárky.

Tip na tento týden
Když nespinká
• Moudré knihy radí dítě postupně večer zklidňovat. Zároveň by se prý měla zklidňovat i maminka.
Copak o to, já bývám klidná dost, až tak, že koncem dne občas usínám, sotva jsem pět minut v klidu. Ale, přiznám se, jde to stěží, když mi děťátko skáče po hlavě
• Koupání, čištění zubů včetně uložení dítěte ke spánku by nemělo trvat víc než půl hodiny.
No, nevím, jak vy, ale my máme koupací rituál. Vlezeme si spolu do vany a tam si zpíváme a povídáme. Asi to není podle příručky, ala zabírá to.
• Pokud vaše batole bude občas odmítat jít do postele, měla byste dle knih vát pevná a nekompromisní.
No, fakt s snažím. Ale někdy se mi k večeru tak nahromadí práce, že nekompromisně sedím o počítače a píšu a píšu a dítě stejně sveřepě nespí a nespí. Ach jo.
• Posledním dobrým tipem, který jsem vyčetla je- nechat dítěti v postýlce knihu nebo klidnou hračku, aby se mohlo samo zabavit před spaním nebo po probuzení.

Tak s tímhle můžu jen souhlasit. Hlavně co se týká probuzení. Všechny své děti jsem naučila, že když se ráno probudí příliš brzy, můžou si klidně hrát v postýlce a ne se dožadovat vstávání v pět ráno. No, vlastně jsem ani nevěděla, že to je správné. Jen jsem i v té době často pracovala do noci a kdybych měla vstávat po třech, čtyřech hodinách, asi bych to jejich dětství nepřežila.
Na vaše tipy, rady a vychytávky se moc těšíme. Na shledanou příští týden u příštích tipů.