Kuba na chatě

Dovolená už tedy nebyla tak komfortní, ale na druhou stranu jsme většinu času trávili v lese, což umožnilo Kubíkovi poznávání přírody. Už při prvotním vystoupení z auta, ještě než jsme stačili vynést všechny zavazadla, Jakub zakopl a skutálel se z mírného kopečku do odvodňovací stružky. Mokrý ani příliš nebyl, protože počátkem září bylo v kraji sucho, ale poprvé měl možnost seznámit se s kopřivami, které ho popálily na rukách a na čele. Zpočátku jsme byli zaskočeni nepřiměřeností reakce, kdy mu naskákaly hrozivě velké puchýřky, ale po půl hodině se již vše upravilo a my se mohli v chatě klidně zabydlovat dál.

Problém s vodou jsme řešili tak, že jsme se každé ráno pro tuhle pitnou tekutinu vypravovali s kanystry do nedalekého kempu a pak ji užívali jak na vaření, tak na umývání sebe i nádobí. Protože chata už bývala chladná, po večerech jsme museli zatápět elektrickým topením nebo tátou naštípanými poleny v krbu.

Ani výlety do ZOO či na hrad Bouzov neměly tu sílu překonat naše procházky do lesa na houby. V té době naštěstí rostly a Kubík z nich byl úplně nadšený. Ještě dnes vyžaduje prohlížení jejich fotek na počítači. Naučil se, že máme sbírat ty “hnědé”, že muchomůrka je jedovatá a dokonce si zapamatoval některé jejich názvy jako hříbeček, holubinka, klouzek a prašivka. V lese byla pro něj také spousta zajímavých klacíků, větviček, šišek a pařezů, ale potkali jsme zde i žabku a slepýše, který trošku vyděsil mámu. Prostě pro Jakoubka byl les ráj.Večer jsme pak rozdělali ohýnek a opékali buřtíky nebo kukuřici, ale Kubovi stejně nejvíc šmakoval obyčejný opečený chleba.

Malým zpestřením bylo i to, že jsme se mohli zpovzdálí zúčastnit zásahu hasičů, neboť nedaleko od naší chaty začaly hořet provozní prostory místního penzionu. Mohli jsme tak pozorovat několik houkajících hasičských aut projíždějících kolem a posléze i samotné hasiče v akci.A tak ikdyž jsem od pobytu na chatě neměla žádné větší očekávání superdovolené, opak se stal v podstatě pravdou. Ať už dovolená luxusní či levná v přírodě – záleží na tom, jak si ji kdo udělá.