Problémy s kojením

Doktor mi tedy napsal antibiotika a na teplotu jsem si koupila paralen. Prsa jsem nahřívala a masírovala a odstříkávala a po kojení chladila. Jenže teplota i přes to, že jsem si vzala paralen šla stále nahoru a když byla přes 39°C a stále nešla dolů začal mi manžel dělat studené zábaly a já se chodila sprchovat do vlažné vody, abychom tu teplotu dostali co nejvíc dolů. Když se podařilo teplotu už konečně dostat dolů a já byla přes den bez velkých teplot a bez zatvrdlin v prsou myslela jsem, že už je vše zažehnáno a už to bude dobré, jenže večer opět horečky a tak to trvalo celý víkend, naštěstí od pondělí teploty klesly a byly už únosné a já se mohla o malého začít lépe starat. V těch horečkách mi s Danečkem pomáhal manžel, dával mi ho do postele na kojení a staral se o něj celý víkend, od pondělí už jsem na to byla sama, protože manžel byl v práci. Daneček je ale zlatíčko, jako kdyby věděl, že mi není dobře, tak pořád spinkal a budil se jen na jídlo a nechal mě odpočívat.

Po dobrání antibiotik jsem si naivně myslela, že mám vyhráno, ale ouha, po třech dnech se mi to začalo vracet, začala bolet prsa a když jsem šla na záchod na malou, tak to hrozně bolelo. Byla jsem zoufalá a nechápala co dělám špatně, že se mi to zase vrací. Pročetla jsem o kojení snad všechno a taky se řídila radami od lékařů a sester, jenže každý měl jiný názor a radil něco úplně jiného, takže jsem si z toho vzala to co nám nejlépe vyhovovalo. Co dělám tak špatně?, ptala jsem se sama sebe. Zavolala jsem tedy mojí pani doktorce, která mě prohlédla a řekla mi, že mám reakci na předešlá antibiotika a napsala mi vaginální bobule a jiná antibiotika. Po těchto lécích se mi za dva dny udělalo už dobře, teď jsem dobrala antibiotika a ještě do konce týdne budu muset zavádět ty bobule.

Doufám, že už jsem všechny problémy s kojením zažehnala a už to bude dobré, jinak jsem rozhodnutá s kojením skončit a přejít na umělou stravu. Sice bych velice ráda kojila co nejdéle, ale ne za cenu, že budu neustále doma ležet v horečkách a s bolestí prsou. Nikdy bych nevěřila jaké mohou nastat problémy s kojením, brala jsem kojení jako přirozenou, bezproblémovou cestu a to nejlepší pro dítě. Nedovedu si přestavit jak to dělaly mámy v dobách kdy umělá strava nebyla a začaly mít takové problémy jakými jsem si prošla já, v dnešní době jsou skoro na všechno léky, ale to nebývalo. Nebo jsou tohle problémy moderní doby? Všude se propaguje jak je kojení důležité a přirozené, já to chápu, ale teď chápu i mámy, které se rozhodly pro umělou stravu a nekojí. Na druhou stranu je fakt, že z umělé stravy nedostane dítě tolik jako z matčina mléka. Umělá strava je sice už dneska velice kvalitní, ale i přesto si myslím, že z mateřského mléka dostane dítě víc než co obsahuje mléko umělé.