Jedno a dost!

Například svou bývalou kolegyni, která mi vypráví, jak moc by chtěla další dítě, ale prostě by to finančně fakt neutáhli. Vždyť on ten její (rozuměj manžel) vydělává jenom kolem čtyřiceti tisíc a když si vezmu ten nájem a ty výdaje, tak z toho jednoho platu … No, vyšli by stěží. A pak to dítě přece taky potřebuje nějakou životní úroveň. V létě k moři (rozuměj letecky) v zimě na hory (myslí se do Alp). Mezitím o víkendu na oběd do restaurace, do toho sem tam nějaký Mac Donald. Něco taky stojí značkové oblečení a ty kroužky a chůva a…. Prostě to miminko by tolik chtěli, ale ona má teď v práci dobrou pozici a taky plat, nějaké ty zaměstnanecké výhody. No, přece to chápu, člověk nemůže mít všechno.
No, tak všechno určitě ne. Všechno taky asi k životu nepotřebuje. Přísahám, neodsuzuji ji. Jenom nechápu.