Jak uklidit s dítětem?

Když manžel odcestoval se starším synem na dovolenou, rozhodla jsem se udělat velký jarní úklid. S malým batoletem mi to přišlo celkem jednoduché, protože zase nenadělá takový nepořádek. Přepočítala jsem se.. 

Začala jsem ložnicí, kde bylo potřeba vytřídit oblečení. Míšovi se ovšem tato neobvyklá hra nelíbila, zvlášť když jsem mu povolila muchlat jen jednu hromádku oblečení, abych mohla ty zbylé poklidit. A tak se během chvíle po mě sápal a dožadoval se mého zájmu. No nic, nechala jsem tedy ložnici a přesunula se do koupelny. Vyndávání věcí z poliček ho přeci baví. Další omyl, baví ho jen, když to má zakázané. Kupodivu se mi ale po třech hodinách podařilo koupelnu uklidit. Bez Míši by mi to zabralo tak hodinku, ale s takovým malým batoletem to bylo tak, že než jsem poskládala druhou poličku, první už zase byla zčásti venku, a tak stále dokola.. 

Nakonec jsem rezignovala a úklid nechala převážně na večer. Přes den spí Míša sotva hodinku, takže ta byla opravdu pasé. Jenže během večera leccos udělat nemůžete, třeba luxovat nebo vyklízet kumbál, který je hned vedle dětského pokoje. Některé činnosti jsem tedy holt dělala s Míšou na noze nebo prostě musel chvíli vydržet. Aby nenadělal nepořádek, chodili jsme co nejvíce ven, i tak mi večerní běžný úklid zabral hodinu, protože než jsem uklidila hračky, byla vytahaná skříňka v koupelně, než sem uklidila tu, roztahal zase boty…

Po deseti dnech úporné dřiny, ke které jsem ještě přidala přípravu zahrádky, jsem si konečně mohla hodit nohy nahoru a počkat na návrat z dovolené. A jak to dopadlo? Jakmile se vrátili, otevřeli kufry a já mohla zase začít s úklidem. K tomu ještě se starším synem, který na dovolené neuvěřitelně zvlčel a rozhodl se ke svým hrám používat všechny místnosti v bytě. Rezignovala jsem. Naklizeno prostě u nás nebude nikdy, ani kdybych si to sebelépe zorganizovala. Trávit úklidem každý večer dvě hodiny, se mi opravdu nechce a tak dělám jen to, co stihnu za pochodu s dětmi. Manžel se bude muset smířit s tím, že než vyrostou, nebude u nás byt jako klícka, tak jako byl zvyklý u své mámy. Ostatně ta mi řekla, že jsem si děti špatně naučila, že by měly být v postýlkách, než uklidím. Ale proč? Nechi je někde zavírat kvůli takovému nesmyslu…

Ovšem ještě větší blázen než je můj manžel, je moje sestra (myšleno v dobrém). S půlročním kojencem a dvou a půl letým batoletem, si vymyslela, že vymaluje celý byt. Když se do toho její manžel pustil, tak zaneřádil co se dalo. A zkuste si uklidit po malování, když co dvě hodiny kojíte a do toho vám v tom nepořádku zběsile pobíhá batole, které část bordelu přenáší zpět do uklizených místností. A manžel samozřejmě v práci…

Napište mi, jak vy zvládáte uklízet s malými dětmi. Tři nejlepší rady zveřejním a odměním knížkou. Své tipy pište na simova@rodinaaja.cz