Dvojčata a rozdíly

Starší dcera je typický dříč. Od 7. měsíce trénovala stoj, pak pomalu krůčky kolem nábytku. Když se pustila a vydala do světa, tak udělala jeden krok, spadla, vstala..pořád dokolečka. Pak následovaly dva kroky atd. atd. a v 11. měsících hrdě přešla chodbu. Mladší dcera jen seděla něco si žmoulala v ručičce a najedou vstala a během týdne se dostala na stejnou úroveň jako její sestra.

To jsem popsala největší téma loňského léta a teď to letošní. To se neslo ve znamení nočníčků. Pokoušela jsem se je posazovat od 9. měsíce, ale většinou to bylo zbytečné. Letos v červnu konečně starší dcera pochopila, k čemu nočníček slouží a pomalým usilovným tréninkem se za 4 měsíce dostala k tomu, že si ho sama najde, svlékne si kalhoty, vyprázdní se, oblékne, zatleská a popřípadě mi ho přinese plný ukázat… Mladší dcera tu potřebu neměla, pokud jsem se jí pokoušela posadit já, tak dělala scény – prostě bez šance. Minulý týden se jí něco pohnulo v hlavě a během několika dnů dohnala sestru.

Tak a nejčerstvější téma je mluvení. Starší dcera konečně začala mluvit, hodně opakuje, spoustu slov říká sama. Není to žádná sláva, spousta dětí v tomto věku mluví ve větách a to zatím nehrozí. Ale snaží se a trénuje. Mladší kromě táta a nene neříká nic. Tak čekáme, že až začne, tak to bude rovnou ve větách či ve verších.

A jaká jsou väše dvojčata?