Děti pozor, kočička!
Potkali jste třeba divokou šelmu, ale než jste stačili utéci, začala se k vám lísat a nahlas předla. Jako nějaká kočka! Anebo se vám podařilo chytit papouška, dali jste ho do klícky a chtěli ho naučit nějaká slůvka. Jenomže on místo toho začal najednou příst. Rodiče vám koupili novou hračku, ale ona začala z ničeho nic mňoukat.No to vám byli věci. Mezi lidmi propukl chaos, kterýžto mohl mít strašlivé následky.Stalo se, že z cirkusu utekl statný lev, ale nikdo se ho nebál, jelikož lidičky, co ho potkali, měli jej za začarovanou kočku a chtěli si ho pohladit. Jenomže se potázali se zlou, tomu cirkusovému umělci se to nelíbilo, mohutně zavrčel a hodlal je chytit, ne-li přímo sežrat.A tak propukla v městečku a širokém okolí mela, nikdo nevěděl, zda potkal divoké zvíře, nebo opravdovou kočku.Na místním úřadě svolali poradu, radili se, radili, ale nic kloudného je nenapadlo. Místo toho začalo křeslo, připravené u stolku pro návštěvníky, najednou divoce mňoukat. Páni radní vyletěli, nevěděli, zda mají utéci domů nebo vyhledat psychiatra. Ale co když byl psychiatr nějaké zakleté zvíře?Nikdo si už nevěděl rady, až na jednoho odvážného kluka. Jmenoval se nezvykle Horymír a ničeho se nebál. Nebál se ani čarující kočičky. Navštívil moudrého čaroděje a požádal ho pomoc. Ten ji opravdu poskytl a zbavil kočičku schopnosti čarovat, Tak byli všichni zachráněni před jejími nápady a pořádně si oddechli. Z vděčnosti se tam hlavní ulice jmenuje nyní Horymírova. Věřte nevěřte, zda se to doopravdy stalo…
