Děťátko, kde jsi?

Matka se rozhodla, že je nezbytné něco podniknout. I vydali se do lázní, které by měly pomoci. Jarušku nechtěli nechat doma samotnou, takže ji vzali s sebou.Když se vrátili, navštívil je soused a účastně se vyptával, jakžese tam měli a zda doufají, že lázně manželům pomohly.Ještě je brzo dělat nějaké úsudky, odpověděla matka, ale že doufají v úspěch.Samozřejmě, že se také objevila místní drbna, které většinou říkali Tlachalka. Zvědavě se vyptávala, jak se měli a jestli čekají, že to dobře dopadne.

A vida, za rok se v rodině objevilo roztomilé malé děťátko.Soused přišel gratulovat a přinesl děťátku dárky.Tlachalka marně zvonila u jejich dveří, nikdo jí neotevřel.Jenom slyšela dětský pláč.Z venkova přijeli na návštěvu příbuzní, aby se podíleli na téradostné události. Tak to Barušce přece jen vyšlo, mínili…A tu musela milá vdova s pravdou ven:Děťátko se sice narodilo, ale ne mé vdané dceři, přiznala s pláčem, tedy nikoli Barušce, ale – miminko má – svobodná Jaruška. Nepřejte si vědět, jak dychtivě klepy roznášela mezi lidi Tlachalka.

Za čas se ale na všechno zapomnělo a rodina měla pokoj. Jenom Baruška v noci často tajně plakala… Marně jivšichni utěšovali, že ještě není všem dnům konec a že se děťátka přece jen dočká…Přejme jí to.