Dáte si trošku čokolády?

 

Olmékové žili na pobřeží Mexického zálivu, kde byli pro pěstování kakaovníku příznivé podmínky. I když nemáme žádné písemné dokumenty z této doby, je zcela možné, že slovo kakao bylo odvozeno z Olméckého slova kakawa, které mohlo označovat rostlinu Theobroma cacao.

Mayové rozšířili pěstování do dalších oblastí Střední Ameriky, byli především zemědělci a půda, kterou okupovali, byla velice úrodná. Kakaový bob měl kromě zemědělského významu i význam náboženský.Chápali kakaový bob jako symbol plodnosti a úrody, a proto každý rok obětovali zajatce, kterému bylo vyrváno srdce z těla poté, co vypil pohárek čokolády. Už Mayové s kakaem obchodovali a čokoládu považovali za afrodiziakum.

Také Aztékové považovali čokoládu za afrodiziakum. Původní chuť čokolády byla velice hořká, proto se kakaové boby nejdříve fermentovaly, pražily a drtily. Rozdrcené boby se zahušťovaly kukuřičnou moukou a přidávalo se různé koření jako vanilka a chilli. Tuto pochoutku, kterou nazývali chocolatl, pila pouze vládnoucí vrstva. Aztécký král Montezuma II. dokonce nepil nic jiného, a to pouze ve zlatých pohárcích.

Kakaové boby se také využívaly jako platidlo, platily se jimi také daně a žold vojákům, měly vysokou hodnotu a na trhu byly za vše směnitelné. Například za 10 kakaových bobů se dal pořídit králík nebo prostitutka, za 100 kakaových bobů si mohl plantážník koupit otroka.

Do Evropy přivezl kakaové boby a nápoj chocolatl španělský dobyvatel Hernando Cortés v polovině 16 století, když si podrobil Mexiko.

V Evropě se stal tento čokoládový nápoj velmi oblíbeným a brzy se dostal do vyšších společenských vrstev. Pití čokolády bylo stále populárnější a žádanější. Původní čokoládový nápoj byl hořký, a proto se časem začaly vymýšlet nové postupy na výrobu, také se do něj začal přidávat cukr.

belvec-cokoladaŠpanělé zakládali plantáže kakaovníku v Mexiku a po celé Střední a Jižní Americe. Zakládali je v oblastech, které měly příznivé podmínky pro pěstování např. v Kolumbii, Venezuele, Ekvádoru a na ostrově Trinidadu. Největším vývozcem se brzy stala Venezuela, která si toto postavení udržela více než 200 let. V polovině 19. století ji ve vedení ujal Ekvádor. Pěstování kakaových bobů postupně pronikalo na Africký kontinent ,a také do Asie.

Dnes se kakaovník pěstuje převážně na menších plantážích, aby se tak zabránilo napadení různými chorobami.

Z pěstitelského hlediska dělíme kakaové boby na dva základní druhy Criollo a Forastero. Criollo je považováno za kvalitnější, avšak za méně odolnější a náročnější na půdu. Criollo je také podstatně dražší. Mezi dnešní pěstitele criolla patří hlavně Venezuela, Madagaskar, Srí Lanca a Indonésie. Forastero se dnes pěstuje hlavně v Brazílii a západní Africe.

Zásadní revoluci ve výrobě čokolády způsobil v roce 1828 Holanďan Conrad van Houten, který oddělil kakaové máslo od kakaového prášku, čímž se stala výroba čokolády levnější a všem společenským vrstvám dostupnější.

O pár let později, v roce 1847 vznikla první tuhá čokoláda smícháním kakaového másla, kakaového prášku a přidáním cukru.

První mléčná čokoláda byla vyrobena v roce 1875 přidáním kondenzovaného mléka.

Mezi významné osobnosti, které nějakým způsobem přispěli k rozvoji čokoládové výroby rozhodně patřili například Cadbury, Lindt, Nestlé, Peter, Suchard a Tobler.

A výborné čokoládové pochoutky z belgické čokolády najdete na stránkách www.belvec.cz