Danečekovi jsou 2 měsíce

Máme za sebou už i vítání občánků, na kterém se Danečkovi moc líbilo, bylo tam hodně dětí a bylo pořád na co koukat. Jen se pokaždé diví když nějaké dítě bezdůvodně pláče. To ten náš drobeček se skoro pořád směje a když začne plakat tak jen výjimečně. Nejčastěji když mu odejdu z bytu pověsit do sklepa prádlo, asi se bojí být sám v bytě.

Při poslední návštěvě u paní doktorky nám bylo řečeno, že musíme trénovat s Danečkem otáčení hlavičky za chrastítkem. Jo, to se lehko řekne, ten náš drobeček na povel nic nedělá, hlavičku otáčí normálně i ji zvedá když leží na bříšku a vydrží to docela dlouho, ale musí chtít, když se mu nechce tak s nim nikdo nehne a mám takový pocit, že když po něm chci aby se otáčel za chrastítkem i když je to jeho oblíbené chrastítko, tak si myslí, že nejsem normální a vykašle se mi na to, tak jsem zvědavá co nám na to paní doktorka řekne. Malej je naprosto v pořádku jen nechce dělat nic na povel. Doufám, že nás kvůli tomu nepožene paní doktorka někam ke specialistovi, aby s námi cvičil, to mi totiž řekla na poslední návštěvě. Mě se to zdá být úplně zbytečné.

Jinak chodíme pravidelně na procházky, to se Danečkovi moc líbí, jen nemohu zastavit s kočárkem, protože to okamžitě pozná a už kouká co se stalo a to i v případě, že se kočárkem hýbu, aby měl pocit, že ještě pořád jdeme. Jen to oblékání je teď pro něj za trest, čím víc vrstev oblečení dáváme tak tím víc se mu to nelíbí a taková čepice je pro něj to nejhorší, to začne pěkně nadávat a vztekat se, že to chce sundat.

Manžel se malému také hodně věnuje a tak si s ním vždycky večer povídá a nakonec, když si ho manžel položí na břicho, tak usne jako andílek. Jednou se mi stalo, že manžel nebyl doma a já dělala oběd na druhý den a Daneček plakal a plakal, já nevěděla co se stalo, zkoušela jsem úplně všechno, byla jsem ho přebalit, dala mu dudlík, pochovala ho a on pořád plakal. Pak jsem si ho dala bříškem na moje břicho a byl klid. Když přišel manžel domů, tak jsem mu pěkně vynadala, že ho učí pěkné věci a já pak nic neudělám, takže teď musí trávit veškeré večery doma a odnaučovat Danečka to co ho naučil, abych já mohla bez problémů všechno stíhat. Je neuvěřitelné jak si děti rychle zvyknou na to co jim vyhovuje a jak se pořád dožadují toho co se jim líbí. I tak malí človíček jako je náš Daneček si pamatuje všechno co se mu líbí.