Daneček na plavču

Protože mi sestra říkala, že v mateřském centru už mají i jeden den v týdnu dopoledne určené pro nechodící děti do 1 roku, rozhodla jsem se to zkusit. Říkala jsem si, že alespoň bude víc v kontaktu s dětmi a trochu se otrká. Když jsme šli poprvé čekala jsem, že si nebude chtít s dětmi hrát ani se dělit o hračky, když doma má všechno jenom pro sebe. Opak byl pravdou, Danečkovi se tam moc líbilo. Dokonce si tam našel kamarádku, asi velká láska, protože jí dává pusinky, směje se na ni, podává jí hračky atd. Je to malá blonďatá slečna, které bude 1 rok a už leze a chodí, ale to našemu prckovi vůbec nevadí. Dokonce se začal sám točit na bříško a snaží se teď lézt, ale ještě mu to pořád nejde. Pro nás je veliký úspěch, že vůbec chce být na bříšku, protože doteď v této poloze jenom brečel. Doktorka nás pořád poučovala jak ho nemáme posazovat, že se nikdy nenaučí lézt a chodit, ale Daneček si řekl sám kdy co chce. Některé děti holt s lezením nepospíchají, proč taky, a dokonce znám i pár dětí, které hned začaly chodit a lezení úplně vynechaly, pak nechápu proč nás naše doktorka do lezení tak nutí. Sice je to tak správné, že má dítě nejdřív lézt, aby si posílilo svaly, ale pokud nechce tak by se nemělo nutit. Navíc každé dítě je jiné a samo si vždy řekne kdy už je čas dělat to či ono. Jenže doktoři mají své tabulky podle kterých se řídí a když něco není přesně podle tabulek tak už v tom hledají problém.

Další aktivitu kterou jsem Danečkovi vymyslela je plavání, chodíme do kurzu. Voda se mu líbí už od narození. První den mi v šatně sprchování a oblékání do plavek proplakal, ale jakmile jsme byli v bazénu, už ho byl ve svém živlu. Nejvíc ho zajímají hračky, které instruktorka vždycky vysype do vody, takový míček který mu utíká, to je něco. Nikdy bych nevěřila jak bude šikovný ve vodě a že plavání mu půjde skoro samo jako by to bylo přirozené. Samozřejmě, že ho nebaví na povel dělat to co zrovna paní instruktorka chce, ale když se to podpoří hračkou, tak udělá všechno jen aby ji získal. A upřímně jsem moc ráda, že ho to plavání tak moc baví. Druhou hodinu plavání jsem se domluvila s babičkou jestli by mě nechtěla zastoupit a byla nadšená,. Nebylo mi ten den zrovna moc dobře, tak jsem to i uvítala a čekala jak bude ten náš drobeček reagovat. Na babičku je zvyklý, protože hlídá, když je potřeba a chodí s Danečkem sama na procházky. I na plavání byl hodný jako vždy, jen to opět v šatně proplakal. V bazénu mu vůbec nevadilo, že tam není s mámou a to, že na něj máma mává a volá ho, bylo úplně jedno, teď měl babičku a míčky a cákal se ve vodě, tak ho nějaká máma přece nemusí zajímat. Jsem ráda, že má s babičkou takový hezký vztah a hlavně se nemusím bát, že by ho babička rozmazlovala až moc, sama zná hranice kam může a kam už ne a dodržuje vždy vše na čem se dohodneme. Do výchovy nám nezasahuje, ví, že Daneček je vychováván tak jak by to asi mělo být a má pravidelný režim který dodržujeme všichni.

Teď už jen čekám až bude léto a budeme moct vzít bazének na zahradu, pořídit prckovi pískoviště a trávit tak co nejvíc času venku a ne si hrát jen doma nebo v mateřském centru.