Bez auta ani ránu

Dokud jsem auto neměla, chodila jsem převážně pěšky a vůbec mi to nevadilo. Když jsme si ale s manželem auto dopřáli, zvykla jsem si na ten komfort a obzvláště s dítětem v zimě, je to paráda. Nedokázala jsem pochopit kamarádky, které zvládly s dítětem v dešti dojet k lékaři autobusem, oběhnout úřady, a ještě nakoupit a vše odvézt. Samozřejmě nejezdím autem pořád, ale třeba teď v zimě na plavání, aby Adík neprochladl, k babičce nebo na větší nákup. Jinak se snažíme chodit pěšky, autobus většinou pro neochotné lidi a naštvané obličeje, když musí ustoupit kočárku, používám jen minimálně. A tak se stalo, že v našem dobře zaběhnutém systému střídání se při využívání auta, nám najednou tato možnost byla upřena. Zloději totiž nekoukají na to, jestli v autě máte dětskou sedačku, a proto je pro vás životně důležité. Neukradli nám ho naštěstí celé, ale jen přední poznávací značku. Vše jsme nahlásili, dostali potvrzení a s ním i poučení, že s autem nesmíme jezdit. Co teď? Na důležitou pracovní cestu do Prahy jsme si auto půjčili, ale jinak jsme byli z běžného života téměř vyřazeni. Manžel totiž nemohl zařizovat své pracovní záležitosti a mě auto chybělo hlavně na to plavání dvakrát týdně. A tak jsme to prostě riskli a pro to nejnutnější auto používali. Problém byl, že velký techniček měla „leasingovka“, která má na poslání 5 dní, které plně využila, no a když nepřišel ani po 14 dnech, a manžel navíc dostal pokutu, rozhodla jsem se je seřvat po telefonu. Chyba ale nebyla u nich, ale u zapomnětlivé pošťačky, která nám prostě zapomněla dát do schránky lístek, že máme na poště zásilku. A tak mi celý týden klepala na dveře s balíčky pro sousedy a na mé otázky, jestli opravdu nic pro nás nemá, reagovala, že bohužel. Až telefonát na vedení pošty osvětlil problém a zjistilo se, že onen důležitý dopis, leží u nich už týden. Takový vztek už jsem dlouho neměla. Vždyť už jsme mohli mít vše vyřízené a manžel nemusel porušovat předpisy a platit pokutu! Člověk bez auta si ale zase uvědomí krásu procházek a to, jak se má vlastně dobře, když si může zvolit, jak se kam dopraví a za jakou dobu. Auto nám dává svobodu, ale jako se vším, nesmí se zneužívat. Jinak člověk zleniví, ztloustne a hlavně přijde o spoustu skvělých zážitků z cest pěškyJ

Tip:

Jistě víte, že byste měli poutat dítě do sedačky i na nejkratší vzdálenosti, ale víte, které místo je pro sedačku nejbezpečnější?

Vědci při rozsáhlých cash testech zjistili, že nejbezpečnější místo pro autosedačku je vzadu uprostřed. Pokud tam ovšem máte tříbodový pás nebo Isofix. Dítě sedící uprostřed totiž nebude ohroženo předním, zadním ani bočními nárazy.

Druhé nejbezpečnější místo pro sedačku, je za sedadlem spolujezdce a třetí za sedadlem řidiče.

I když je možné při vypnutí airbagů, umístit miminko v tzv. skořepině, na místo spolujezdce, je to podle vědců nejhorší co můžete udělat. Sedadlo spolujezdce je v cash testech totiž nejhůře zasahováno a ne nadarmo se mu říká „sedadlo smrti“.

Prostě, když už máte dítě, je každá rada drahá. Proto budeme vděční za jakékoliv tipy, rady a nápady, které pomohou ostatním mámám překonat starosti s našimi dětmi. Deset nejlepších rad každý měsíc uveřejníme v tištěném periodiku Moje rodina a já a jejich autory odměníme krásnými dárky.