Bajka o nespokojeném zajíci

Už svítalo a sluníčko právě vstávalo. A v tom ranním světle se nad zajícem skláněl veliký hnědý medvěd, který supěl, jako by byl běžel do kopce. Náš zajíc se přikrčil k zemi, mysle, bláhový, že si ho to strašlivé zvíře nevšimne, leč to se řádně zmýlil. Chtěl tedy vyskočit a dát se na útěk, uměl běhat velikou rychlostí, medvěd by ho určitě nedohonil. Jenomže medvěd to předvídal a než se zajíc vzpamatoval, přitiskl ho obrovitou tlapou k zemi. „Co děláš v mém revíru, zajíci – a kde ses tady vůbec vzal?“ zeptal se zvědavě. A zajíc musel s barvou ven, proč se vydal do světa. „Tak tebe pálilo dobré bydlo!“ zabručel medvěd. „To se ti ale nevyplatí, protože já tě teď sním!“ A otevřel velikou tlamu.

„Prosím tě, milý medvěde, nech mě naživu!“ zakvičel zajíc úpěnlivě. „Já ti tu přestanu překážet a vrátím se, odkud jsem přišel!“ „Ale já mám zrovna hlad!“ odvětila šelma. Zajíc začal naříkat a prosit a strachem se celý třásl. Medvěd se zasmál a pravil: „Tak upaluj zpátky ke svým. Máš štěstí, že já se živím bylinami a kořínky a někdy taky mlsám med. Na tebe nemám nejmenší chuť!“ Obrovitá pracka se zvedla, zajíc se ale z toho strašného zážitku nemohl vzpamatovat, takže se nedokázal postavit na nohy. „Utíkej!“ postrčil ho medvěd, „tamhle se blíží liška, pro ni bys byl chutné sousto!“ Zajíc rychle vyskočil a dal se na útěk.

Běžel a běžel cestou mezi obilím, utíkal tak rychle, že za několik hodin se ocitl zpátky mezi svými; nebyli tam lišky ani medvědi,všude klid a mír. Ostatní zajíci se seběhli kolem něj, i králíci vylezli zvědavě ze svých podzemních nor. „Jak to, že ses vrátil?“ vyptávali se jeden přes druhého.. „Už mě to tam nebavilo,“ vymluvil se zajíc, kterému se nechtělo přiznat, co se mu přihodilo a jaký zažil strach. „No hlavně, že tě nepotkalo nějaké neštěstí!“ řekli jeho druhové. „Ale raději už zůstaň doma!“ A to také náš zajíc udělal, protože se navždy vyléčil z nespokojenosti a nudy.

A jaké z této bajky plyne poučení? Že je třeba vážiti si dobrého bydla , což zajisté neplatí jen pro zajíce…