Adélka

 

Policie se asi za hodinu dostavila i ke mně. Jakýsi namyšlený

podporučík, který mě začal vyslýchat, jako bych byla spáchala

zločin.

Pochopitelně mě ten mladík naštval a tak jsem mu jen stručně

vylíčila, jak z mého hlediska probíhal ten večer.

A kde je tedy ta dívka? zeptal se.

Jak to mám vědět, kde je Adélka? Odsekla jsem.Tu snad máte

hledat vy!

Zjistili jsme, že u vás byl po jejím odchodu na návštěvě nějaký

mladík!

Nebyl u mě na návštěvě – jen zazvonil a já jsem mu u dveří řekla,

že na návštěvy je už pozdě!

Pak je to tedy jasné! Vy jste ho odbyla, on se namíchnul a vylíl

si potom vztek na té dívce.

Na Adélce! opáčila jsem. Ale jak ji mohl dohonit, když od vás

už dávno odešla?

Tvářil se, jako bychom s tím mládencem byli nějak domluveni.

Jak je tedy možné, že ji dohnal a ze vzteku přiškrtil? zeptal se.

To se ptáte mne? vyjekla jsem. Teď jsem dostala skutečně strach.

A je už v pořádku? A kde vlastně je?

Vy o tom náhodou nevíte? zeptal se škodolibě. Ale hlavně mi teď

povězte, jak se ten chlápek jmenuje.

A vy ho zatknete! Vyhrkla jsem. Jmenuje se Jirka – ale víc nevím.

Takže vy teď půjdete se mnou! přikázal.

Tak to byl vrchol. Popadla jsem ze stolu mobil a zavolala

známého komisaře.

Ten přikázl poručíkovi, aby raději zjistil, kde se Adélka zdržela,

že nepříšla od nás za chvíli domů.

Podporučík se tvářil pěkně naštvaně, ale nakonec to přece jen zjistil

Řekla mu to sama Adélka, které naštěstí nic vážného nebylo.

Potkala ten večer svoji kamarádku, která se vracela z restaurace a

chvíli se spolu zapovídaly.

Takže ji ten váš známý mohl dohonit, ušklíbl se podporučík, jakoby

objevil Ameriku.

Takže už víte, co máte vyšetřit, podotkl komisař.

Tak se také stalo – můj známý samozřejmě dostal, co mu patřilo:

Že mou vnučku ze vzteku přiškrtil.

Případ je teď v řízení – ale já jsem se rozhodla, že příště svoji

vnučku Adélku půjdu vyprovodit až k nim.

Jen si dejte pozor, ať vás také někdo nepřiškrtí! zasmál se komisař.

Já se na to připravím! zasmála jsem se. Anebo brnknu jejímu otci,

aby mi šel naproti! On to jistě udělá – kvůli Adélce…